04 - Králova Stolice

Mezi vrchem Aglaia a obcí Mokrovraty v okrese Příbram se nachází altán. Vrchol Aglaia získal své jméno po roce 1865 po uherské šlechtičně Aglaie Festeticz de Tolna, se kterou se oženil kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld.

Dříve zde bývala obora, nazvaná Královská, někdy i Králova Stolice a uprostřed stával altán z březových kmenů. Dnes je obnovený v jiné podobě a stojí v místě, kde se hvězdicovitě rozbíhá šest cest vedoucích k okrajům obory. Obora byla založena v polovině 18. století dobříšským pánem Jindřichem Pavlem Františkem Mansfeldem a patřila k největším v Čechách. Jelikož lov černé zvěře (divočáci) a červené (jeleni a daňci) bylo právem českých králů, zažádal si Mansfeld roku 1709 o udělení výjimky a nedlouho poté (asi rok 1750) byla zřízena obora pro lov zvěře červené (obehnána plotem o délce téměř 18 km). Černá zvěř pak byla chována v revíru chouzavském až do roku 1856, kdy byla tato obora zrušena. Na základě uvedeného královského lovčího práva, navštívil Dobříš v roce 1879 tehdejší korunní princ Rudolf, aby se zde zúčastnil jako český kralevic velkolepého honu. Hon byl poslední upomínkou na dobu před 250 lety, kdy bylo odprodáno zboží dobříšské od české komory královské. Právo českých králů k lovu červené a černé zvěře na Dobříšsku byl zapsáno v Deskách zemských až do roku 1927, kdy bylo zrušeno. 

Dnes zde vedou dvě žlutě značené turistické stezky z Voznice a Staré Hutě. Trasa z parkoviště ve Staré Huti a zpět je cca 5 km dlouhá. 

Obora se sice nachází na rovinatém terénu, ale na kamenitém podloží, takže zdejší les je jakoby zakrslý a i starší jedinci mají jen malý vzrůst. Zároveň je tu také dost podmáčených míst.

Dominantním druhem stromů jsou většinou dub a borovice, ale také bříza, habr, javor a sem tam se mihnou i zástupci druhů ostatních. Na severu tohoto území, směrem na Voznici, najdeme v lese tři rybníky. Horní Tušiny, Prostřední Tušiny a Dolní rybník pak jenom dokreslují zajímavou mírně zvlněnou krajinu.