Katovice, Mnichov, Babylon
Katovice byla původně osada rýžovníků zlata, prvně připomínaná roku 1045, kdy ji kníže Břetislav I. daroval břevnovskému klášteru. Jako poddanská ves, příslušná k hradu Střele, ležící asi 5,5 km od Strakonic, se zmiňuje roku 1318, před rokem 1505 se stala městečkem. Za třicetileté války byla několikrát poškozena, nejhůře v roce 1639, kdy za řádění Švédů vyhořela většina domů včetně kostela a radnice.
Dominantní stavbou je kostel sv. Filipa a Jakuba ze 13. století. Pamětní deska u hlavního vchodu do kostela připomíná zdejšího faráře P. Josefa Jílka, člena strakonické odbojové skupiny Karel, popraveného v Brandenburské káznici dne 20. dubna 1945.
V parčíku u kostela je umístěn pamětní kámen, přenesený sem v roce 1972 z úpatí Katovické hory, asi metr vysoká deska s obtížně čitelným nápisem psaná švabachem ze 17. století, a naproti ní stojí bývalý pranýř - kamenný hranolový sloup ze 17. století, k němuž se při nedělní mši přivazovaly za trest povětrné ženy.
Věž katovického kostela má čtyři strany, ale jen na třech jsou hodiny. Když se totiž kostel a věž přestavovaly, odmítla se prý na tom sousední ves Mnichov finančně podílet. A tak katovičtí na stranu, obrácenou k Mnichovu, hodiny nedali. A ještě jednu zvláštnost tyhle věžní hodiny mají: blesk na nich opakovaně vyrazil číslici 11, takže se místním přespolní smáli, že nemají jedenáctou hodinu.
Husův pomník v Katovicích obklopují břízy a smuteční vrby. Břízy pocházejí přímo z Husince, Husova rodiště, vrby zase z Kostnice, místa, kde byl velký český myslitel a náboženský reformátor upálen.
Obec Mnichov leží asi 7 km od Strakonic. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy patřila křížovníkům svatomářským. O osm let později ji získal darem od Bavora ze Strakonic, včetně dalších vesnic, kostela a paláce na strakonickém hradě, maltézský řád.
Cestou kolem Světa nás čekalo překvapení - dva čápi na poli hned u hlavní silnice ...
A nejen to ...
Původním významem slova Babylon bylo pojmenování historického sídla citovaného v bibli:
- Babylón - starověké město, hlavní město jižní Mezopotámie; také ve smyslu neorganizované a nepřehledné shromáždění lidí
- Babylon - pevnost v Káhiře v dobách nadvlády Římanů a Byzance
- Babylón - irácký guvernorát
V České republice se Babylon nachází v okrese Domažlice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1587. V povodí Bystřice byla v 15. století vybudována rybniční soustava Pařezovských rybníků. Směrem po toku Bystřice jsou to:
- Horní Pařezovský rybník - v minulosti byl zrušen, dnes se zde vytváří krajinářský lázeňský park
- "Malý" Babylonský rybník - cca 0,4 ha
- Babylonský rybník - cca 12 ha
- Černý rybník - cca 8,9 ha
- rybník Hadrovec - cca 2 ha
- Šnajberský rybník - cca 3 ha
- Velký rybník u Pily - cca 3,7 ha
Zdejší rybníky vytváří vodní a mokřadní biotopy s bohatou okolní květenou a množstvím ptačích druhů i obojživelníků. Babylonský rybník je ojedinělým přírodním koupalištěm s písčitým dnem a písčitou i travnatou pláží. V minulosti byly specifikovány jeho léčivé účinky (voda je mírně radioaktivní, příznivý léčebný vliv byl sledován u revmatických onemocnění). U hráze rybníka stávala hospůdka s dřevěnou rybářskou chýší - známá Baštírna. Koupaliště je vybaveno parkovištěm, stánky s občerstvením, kabinami, sprchami, asfaltovým hřištěm, hřištěm pro plážový volejbal, tenisovými kurty (asfaltové), stolním tenisem, skluzavkou, skokanským můstkem, pískovištěm, půjčovnou sportovního vybavení, lodičkami a šlapadly.
Z Babylonu nás Čertova naučná stezka zavede k viklanu Čertův kámen. Geologicky buduje zájmové území obce domažlické krystalinikum přeměněných hornin - proterozoické svory, ruly a fylity s vložkami amfibolitů a variské hlubinné vyvřeliny babylonského masivu - porfyrické žuly (granity). Na žíle českého křemenného valu vznikl strukturní hřbet s tvary periglaciálního mrazového zvětrávání a odnosu hornin. Viklany patří k nejpozoruhodnějším přírodním geomorfologickým útvarům. Jejich výskyt je vymezen skalnatými oblastmi, zejména v územích, kde dochází k transportu písčitých složek, jež selektivním zvětráváním vypreparují měkčí materiály. Následně tak erozí vznikne vrchní bochníkovitý balvan či skalní blok, opírající se pouze malou částí o skalnaté podloží - tzv. viklan.
Čertův kámen u Babylonu je významným krajinným prvkem. Zdejší viklan je 40 tunový, 4 metry dlouhý balvan, který byl při stavbě zdejší železnice sesunut z původního umístění. V roce 2009 došlo z iniciativy občanského sdružení Babylon k navrácení viklanu do původního lože, a to s pomocí věhlasného inženýra Pavla Pavla, který umožnil "kráčet" historickým sochám na Velikonočních ostrovech.