Bohuslavické kostely

Obec Bohuslavice nad Metují se nachází v okrese Náchod. Leží v nadmořské výšce 284 m v podhůří Orlických hor. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní rezervaci v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. Jiráska "Temno". Prameny, dávající cca 100 litrů / sek křišťálové vody se stálou teplotou, zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v 90. letech 20. století. 

Bohuslavicemi protéká Bohuslavický potok s kaskádou rybníků - Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a obec Bohuslavice v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech. Zdejší panství v minulosti patřilo Trčkům z Lípy, kde působil i známý jihočeský rybníkář Jakub Krčín, pravděpodobně proto se část dnešního Nového Města nad Metují nazývá Krčín. 

První zmínka v nadaci kostela dobrušského je z roku 1361. Roku 1371 držel Bohuslavice Sezima z Dobrušky. V roce 1409 byly v majetku pana Vítka z Černčic. V roce 1503 se za Jana Černčického z Kácova Bohuslavice dostaly k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly darovány jako "část zboží novoměstského" Ferdinandem III. Valtrovi z Leslie. Přes Bohuslavice vedla starobylá zemská stezka od Krčína k Opočnu. 

Doba pobělohorská evangelické Bohuslavice poznamenala. Před slezskými válkami v roce 1733 uprchli: Jiří Macháček (krumplíř), Petr Macháček (vychovatel a učitel v anštaltu), Václav Macháček (kostelník, kantor, nosič svící bratrské církve) - tito exulanti z Bohuslavic zemřeli v Českém Rixdorfu. V Rixdorfu se zachovaly jejich životopisy, část z nich byla publikována v knize Edity Štěříkové Běh života. Dne 25. srpna 1740 byli vyslýcháni: Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří. Tito běženci z Bohuslavic prošli Münsterbergem a mnozí z nich zakládali české osady - např. Husinec a jiné. Jméno Kňourek byl v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V rodině Kňourků se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se rodině nikdy nepodařilo dohledat. V roce 1743 utekl z Bohuslavic do Münsterbergu Jiří Vondráček, jehož potomek se v roce 1908 vystěhoval ze Zelova do Porto Alegre v Brazílii. Tam byl v roce 1898 založen první baptistický sbor v Brazílii. V Brazílii má bývalý exulantský rod Vondráčků nyní přes sto potomků, a to se znalostmi své historie. V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v pruském Slezsku: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš, Šícha Jiřík, Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami. O exilu zdejších českých rodin i slezských válkách v tomto kraji se více dočtete zde.

Na nejvyšším místě uprostřed obce stojí katolický kostel svatého Mikuláše. Kostel v Bohuslavicích je zmiňován již v roce 1100, ale v románském slohu bez věže. Přestavěn byl v letech 1359 - 1373 Sezimou z Dobrušky. Na západní straně byla přidána malá věž s gotickými okny. 

Roku 1605 byla postavena renesanční zvonice. Znovu byl kostel do dnešní podoby přestavěn v roce 1687. Při tom byly pořízeny dva hlavní oltáře a vnitřní výzdoba. V roce 1777 byl kostel zevnitř i zvenku obílen a byl zřízen oltář svaté Anny. Varhany z roku 1784 jsou od neznámého výrobce. 

Kostel byl farní od roku 1384, v roce 1626 se stal filiálním kostelem k Novému Městu nad Metují, od roku 1742 dostal lokalistu, který vedl matriky a od roku 1857 se stal farním kostelem a dostal svého faráře. Do farnosti Bohuslavice patří Černčice a Vršovka. 

Před kostelem stojí socha sv. Václava. Vedle kostela stojí zvonice a její velká věž byla postavena v roce 1605. Na věži jsou tři zvony. Nejmenší sv. Mikuláš byl odlit roku 1516 za pana Jana Černčického z Kácova a váží 2 centy. Prostřední zvon Panny Marie z roku 1547 má hmotnost 12 centů a největší z roku 1581 váží 20 centů. V sousedství stojí katolická fara a byla založena spolu s kostelem a mnohokrát vyhořela, naposledy v roce 1839. Místo ní byla postavena nová fara v nynější podobě, v níž působil v letech 1839 - 1850 vlastenecký kněz a buditel Jan Karel Rojek. 

V roce 1784 byl v Bohuslavicích ustaven filiální sbor evangelické luterské církve v Černilově. Základ pro toleranční modlitebnu byl položen až 31. května 1820. Slavnostní otevření se konalo 16. září 1821, za černilovského faráře a.v. (1820 - 1826) Jiřího Holečka (1797 - 1852). 

Třicet let po ustavení samostatného bohuslavického sboru (roku 1869) byl 26. července 1898 položen základní kámen novogotického evangelického kostela s věží v průčelí. Slavnostně byl otevřen na 1. adventní neděli 3. prosince 1899 Karlem E. Lanym, za faráře Ladislava J. Štrobacha. Potom, co se roku 2007 staly Bohuslavice kazatelskou stanicí evangelického sboru Náchod - Šonov a kostel převzala obec Bohuslavice, byl kostel v letech 2011 - 2012 opraven v rámci projektu EU.

V obci je na řadě míst dochovaná ještě i původní architektura.

Bývalé tvrziště v Bohuslavicích je dle archeologických nálezů datováno do období 14. - 16. století. Dle doložených nálezů zde bývala vodní tvrz. Písemné doklady však o ní nejsou. Dnes je zde k vidění socha sv. Jana Nepomuckého. Prostor tvrziště se nachází na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou, s břehem je spojen lávko.