Bříství

Obec Bříství leží v okrese Nymburk asi 7 km severně od Českého Brodu. Žije zde asi 370 obyvatel. Bříství je historickou středověkou vesnicí s původní zástavbou rozmístěnou podél hlavních toků. 

Mezi pamětihodnosti v obci patří brána usedlosti č.p. 7 a č.p. 26, socha sv. Jana Nepomuckého na návsi a kostel Nalezení svatého Kříže. Jedná se o jednolodní kostel s barokními prvky, stojící v centru obce. První zmínky o kostelu pochází z 1. pol. 13. století. 

Obec Bříství spolu s okolními vesnicemi patřila rodu Slavníkovců. Svatý Vojtěch ji daroval břevnovskému klášteru, který zde kostel založil. Rok založení není znám, avšak první zmínky o kostelu se dochovaly v listině z roku 1318. Kostel spravovali katoličtí faráři do roku 1456, kdy se Břístevští přidali k přijímání podobojí. Avšak po bitvě na Bílé hoře byli všichni nekatoličtí kněží vyhoštěni. Pro následný nedostatek katolických kněží byla fara přidělena některému ze sousedních farářů, až později roku 1665 se zde fara obnovila a byly k ní přiděleny i bývalé farnosti Kounice a Vyšerovice. 

Za faráře Jana Jiřího Summera, který je v kostele pochován, bylo postaveno nové průčelí. Roku 1761 Marie Terezie koupila Kounické panství a zřídila zde samostatnou faru, takže se Kounice a Vyšerovice osamostatnily. Farář Jan A. Novák dal roku 1765 vystavět novou sakristii a kostnici a rok poté i sanktusník. Roku 1786 se k farnosti Bříství připojila ves Velenka. Posledním velkým zásahem do architektury kostela byla výstavba nové zvonice a sakristie v roce 1843. 

V roce 1932 byly v obci Bříství evidovány tyto živnosti a obchody: holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, mlýn, obuvník, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Bříství a Starý Vestec, spořitelní a záložní spolek Svépomoc pro Břístev, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, trafika.

Mezi obcí Břístev a Starý Vestec se tyčí do výšky 233 m. n. m. Břístevská hůra (dříve psána jako Křížová hůrka). Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek klubkatý, lněnka lnolistá, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a další. 

Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. 

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže. Barokní kaple byla postavena roku 1714 na podnět faráře Karla Heislera. V roce 1764 však byla zasažena bleskem a vyhořela. Až v roce 1816 byla nákladně opravena, ale dne 30. dubna 1818 zde břístevská mládež pálila čarodějnice a jeden z hořících oharků dopadl na šindelovou střechu a ta se vznítila a kaple opět vyhořela. Zničení kaple jen dva roky po opravě způsobilo, že už nebyla vůle k nové opravě a kaple byla ponechána zubu času.  

Kaple měla základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly stropy barokní výmalby, které se však už do dnešní doby nedochovaly.

Jedna z místních pověstí vypravuje, že: se jeden místní sedlák rozhodl, že si ze zničeného božího místa odveze dlaždice. Komu jsou tam zapotřebí? A jemu zvelebí stavení. Přijel v noci s povozem ke zřícenině, ani nezačal vylamovat dlaždice z podlahy, když ze tmy vystoupila vysoká bílá postava. Bylo to strašné. Přízrak se tyčil vysoko nad propadlou klenbou. Hlava jako by se ztrácela v hvězdné obloze. Sedlák vzal do zaječích, roznemohl se, a za čas zemřel. Ale z původní dlažby, kterou ochraňoval duch, v rozvalené kapli přesto nezůstala ani jediná ...  

Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka. Ke zřícenině kaple se dostaneme ze Starého Vestce. Cesta trvá cca 25 min a měří 1,5 km. Obec Bříství je na druhé straně dnešní dálnice.