Český Brod

Město Český Brod leží v okrese Kolín, asi 27 km západně od Kolína, 9 km východně od Úval. Městem protéká malá říčka Šembera, do které se vlévá Jalový potok a potok Bušinec. Součástí města jsou i dříve samostatné obce Liblice a Štolmíř a na březích Podvinného a Mlýnského rybníka osada Zahrady.

Jméno Brod je odvozeno od říčního brodu přes říčku Šemberu na cestě (trstenické stezce) směřující z Prahy do Kolína a dále na východ či na jih. Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století. V latině byl název města Broda Bohemica.

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. 

V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z Altenburga (Starý hrad ?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili. 

Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město hrálo významnou úlohu. Následně byl roku 1437 Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 přerušen, když město silně poškodil velký požár. Během Třicetileté války pak bylo město dvakrát vypleněno, a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo. 

Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar a jiné). Díky tomu mohl nastat růst města (do roku 1910 se počet obyvatel zdvojnásobil) a výstavba honosných městských budov.

V roce 1932 měl Český Brod 5 386 obyvatel a byly zde evidovány: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 2 katolické kostely, státní reálné gymnázium, okresní chudobinec, muzeum, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo kovářů a podkovářů, smíšených řemesel stavitelských, řezníků, továrna na hospodářské stroje Josef Jánský, továrna na plynová kamna, 2 slévárny železa, pivovar, 3 cihelny, Pečecká rafinérie cukru, hospodářské družstvo, parní válcový mlýn, 2 pily, pivovar Právovárečného měšťanstva, 4 stavební družstva, velkostatek Weidenhoffer, 7 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, architekt, biografy Sokol a Lido-Bio, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 3 hotely (U krále Jiřího, U Prokopa Velikého, U Slunce), 2 restaurace, lékárna, letní lázně, 2 realitní kanceláře, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Českého Brodu, Záložna občanská, Živnostenská záložna, 4 stavitelé, zubní ateliér. 

V obci Liblice, která se později stala součástí Českého Brodu, byly: autodoprava nákladní, Českobrodský cukrovar, elektrotechnický závod, holič, 2 hostince, kapelník, kovář, obchod s máslem a vejcem, obuvník, 2 pekaři, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s uhlím, státní výzkumná stanice zemědělská, zahradnictví. 

V obci Štolmíř, která byl taktéž součástí Českého Brodu, byly: obchod s cementovým zbožím, 2 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obchod s máslem a vejcem, obuvník, pekař, 11 rolníků, řezník, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika a truhlář. 

V budově zdejšího gymnázia byla dne 8. května 1945 ve 21:05 hod podepsána kapitulace zbytků německých vojsk ve středních Čechách. 

Pamětihodnosti:

- kostel sv. Gotharda a kamenná zvonice - začal být stavěn v 1. pol. 14. století na místě původního románskéhoi kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavěn, roku 1613 byl přestavěn renesančně. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 1765 - 1772.

- kostel Nejsvětější Trojice - byl postaven v letech 1560 - 1562 jako kostel náležející ke hřbitovu, který tam byl přenesen od kostela sv. Gotharda. Dnešní podoba kostela je z roku 1613. Hřbitov byl znovu přenesen na jiné místo a kostel v současné době slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Z vnější strany kostela na jeho zdi se nachází kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Nedaleko kostela je zvonice, jejíž přízemí v době fungování hřbitova sloužilo jako márnice.

- hradby - město bylo opevněno ve 14. století, z původního opevnění se dochoval jen krátký úsek v ulici Jana Kouly. Město mělo původně tři brány - Pražskou, Liblickou a Kouřimskou. Dodnes se dochovala jen brána Kouřimská, zbylé dvě byly zbourány v 19. století.

- zaniklý Chouranický mlýn -  stál na říčce Šembera v jihozápadní části města. Vodní mlýn je zmiňován k roku 1323 v souvislosti s vypálením a zánikem obce Chouranice. Po této události mlýn připadl městu Český Brod. Před rokem 1757 jej vlastnil Jan Václav Vejvoda ze Stromberka. Roku 1903 byl jeho majitelem Viktor Weidenhoffer, starosta Českého Brodu. 

Kromě zmíněných památek se ve městě nachází novorenesanční budova radnice (původně budova záložny) dokončená roku 1898, pomník Prokopa Velikého z roku 1910

či bývalý kapucínský klášter s kostelem svaté Máří Magdaleny. Zcela netradičně je zakomponován mezi sousední domy (stejně jako např. kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích).

Dalšími pamětihodnostmi jsou masné krámy ze 16. století, budova staré radnice se čtyřmi podzemními kobkami ze 16. století, budova Sokolovny od architekta Jana Kouly z roku 1884 nebo pozdně secesní budova Podlipanského muzea z let 1927 až 1930 od architekta Antonína Balšánka, kde najdeme přibližně 31 000 sbírkových předmětů, především vlastivědného charakteru z okolí Českého Brodu, ale také Úval, Přerova nad Labem, Kostelce nad Černými Lesy či Stříbrné Skalice, např. nálezy z archeologických nalezišť, keramika, kramářské tisky, zbraně, mince, bankovky, umělecké předměty, 5 000 fotografií mapujících Český Brod i okolní vsi od konce 19. století, cechovní prapory a další cechovní památky. Specifickou součástí je tzv. Zounkova exotická sbírka z cesty rolníka Josefa Zounka z Mrzek do Egypta roku 1910. K zajímavostem patří i dvě malé egyptské mumie (krokodýl a poštolka) a sošky vešebtů - egyptských bohů. Odborná knihovna Podlipanského muzea čítá cca 32 000 titulů, převážně českých a německých periodik už z 19. století. Nejstarší je inkunábule, tzv. Pražská bible z roku 1488 - nakladatelé Jan Pytlík, Severin kramář, Jan Bílý od Čápů a Matěj od Bílého lva.