Cesta kolem Světa

Svět je desátý největší rybník v Jihočeském kraji na okraji Třeboně a patnáctý v České republice. Hráz je dlouhá 1 400 metrů, vysoká 7,5 metru. Vodní plocha má rozlohu 201,5 ha. Hloubka 3 metry.

Rybník byl vybudován na Spolském potoce, který je přítokem Lužnice (přes Zlatou stoku) a přitéká do rybníka Svět přes rašeliniště. Má dvě výpusti - východní se používá pro odtok Spolského potoka, severní při vypouštění rybníka nebo povodních (např. v roce 2002). Postavena byla po velké povodni z roku 1890. Ze severní výpusti vede kanál zámeckým parkem v Třeboni.

Kolem rybníka vede naučná stezka Cesta kolem Světa. Trasa měří 11,5 km a trvá 3 hodiny. 

Podle rybníku byl pojmenován jeden pár vlaků jezdící mezi Prahou a Českými Budějovicemi. V současnosti jezdí přes Třeboň pod názvem "Lužnice" až do Českých Velenic a "Vltava" do Českých Budějovic.

Rybníkem prochází 49. rovnoběžka severní šířky. 

Rybník byl vybudován Jakubem Krčínem z Jelčan v 70. letech 16. století pod názvem Nevděk, kvůli výstavbě bylo zbouráno Svinenské předměstí města Třeboň. Stála zde dokonce kaple a špitál, ale přesto se o stavbě rozhodlo a obyvatelé byli přestěhováni na budějovické předměstí a Hliník (dnešní ulice U Světa). Na ostrově se nalézá studna, která stála poblíž starého kostela Sv. Alžběty ještě před stavbou rybníka. Původně zaujímal rozlohu 360 ha, po povodni začátkem 17. století však byl rozdělen na dnešní rybníky Svět a Opatovický. Zakladatele připomíná Krčínova socha na hrázi, s připomenutím jeho předchůdců, Štěpánka Netolického a Mikuláše Rutharda z Malešova. Nedaleko je pomníček rybáře a rybníkáře Josefa Šusty, otce známého profesora historie (nar. v Třeboni, zemřel 27. května 1945 skokem z Karlova mostu v Praze).  

Rybník se protrhl při povodni roku 1890. Katastrofa začala, když při prokopání hráze rybníka Výskok došlo k nekontrolovanému vzedmutí hladiny Spolského potoka, který zničil hráz Spolského rybníka a povodňová vlna šla na Svět. Rybník se naplnil vodou o dva metry nad normální hladinu. Hráz by zřejmě vydržela, ale naproti Svinenské a Novohradské bráně byla poškozována jedoucími formany. V tomto místě se protrhla, voda zničila most k Novohradské bráně i se sochou Sv. Jana Nepomuckého stojící na východní straně původně gotického mostu (nepoškozen zůstal jen velký kamenný kříž proti soše na západní straně mostu, stojící na jeho pilíři) a skrze příkop a zámecký park prošla mohutná vlna vody do Rožmberka, kde se teprve zastavila. Socha byla nalezena a znovu postavena, most však byl nahrazen sypaným náspem. 

Třeboň leží v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Název pochází nejpravděpodobněji ze slova tříbit či třebit, které znamená šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat. Tříbila se zde půda po vykácených stromech. Tříbila se zde půda po vykácených stromech. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené (lužní lesy), od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy; krajina resp. půda se tříbila / třebila pro hospodářské využití. Obdobně získala jména obce Třebonín, Třebíč, Třebenice, Třebová, Třebichovice, Třebechovice, Třebušín apod. (některé zdroje uvádějí význam slova třebit jako kácet či ničit les). 

Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada. Kolem roku 1280 je připomínán farní kostel. Statut města Třeboň získala v roce 1341 a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli. Původně byla v držení Vítkovců, v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získala svůj český název. V roce 1367 čtyři rožmberští bratři založili v Třeboni augustiánský klášter, který se stal střediskem vzdělanosti celé oblasti (zrušil jej až císař Josef II. k roku 1785, klášterní prostor pak připadly třeboňskému vikariátu). Knížecí pivovar v Třeboni byl založen roku 1379. Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo v husitských válkách, a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům. 

První rybníky založil koncem 15. století Štěpánek Netolický. Na jeho dílo v 16. století navázali rybníkáři Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín. V 80. letech 16. století měl na třeboňském zámku alchymistickou dílnu Edward Kelley. Po smrti svého bratra Viléma do Třeboně přenesl své sídlo rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který zde roku 1611 bez dědiců zemřel. Panství připadlo Švamberkům a po bitvě na Bílé hoře císaři. Roku 1660 se dosud eggenbergské panství Třeboň stalo majetkem knížecího rodu Schwarzenbergů, kteří je spravovali až do první pozemkové reformy z roku 1919 (zámek až do roku 1940, respektive 1948). Roku 1779 zde byl zřízen katolický vikariát, který existoval až do roku 1952. V polovině 19. století učitel Václav Hucek a jeho dcera Berta zde při rašeliništi založili první slatinné lázně v těsné blízkosti Zlaté stoky.