Hodonice
Obec Hodonice leží asi 4,5 km od Bechyně v jižních Čechách, na rovině 419 m.n.m., mimo nepatrné strouhy, která se vlévá západně do Židovy strouhy, nemá žádné větší a stálejší vody.
První písemná zmínka o obci Hodonice (německy Hodonitz) pochází z roku 1268, kdy dne 3. srpna je postoupil biskup Jan III. králi Přemyslu Otakaru II. Roku 1525 připadly Hodonice, Smoleč, Černýšovice, Černice, Hodětín, Sudoměřice, Radětice, Bežerovice, Oltýň, Vyhnanice, Senožaty a Hvožďany Krištofovi ze Švamberka. Roku 1569 prodal Jindřich ze Švamberka všechny tyto obce s panstvím bechyňským - Petru Vokovi z Rožmberka a uvádějí se v kupní smlouvě ještě tyto další obce: Hodušín, Dražíce, Sepekov, Olší, Podhoří, Nuzice, Držkrajov, Lhota Haškovcova, Smoleč, Hodětín, Blatec, Čečkov a pustá ves Benešovice u Komárova ta 23 750 kop g. č.
Na samotě "Kopanině" byly nalezeny hliněné a tuhové střepy s popelem a uhlím, což dokazuje dávnověké osídlení. Západně od Hodonice byly rovněž mohyly.
Hodonice patřily v třicetileté válce do pásma nejvíce postižených obcí na levém břehu Lužnice. V rulle královského ouřadu berničního z roku 1654 čteme, že byly při soupise nalezeny tyto grunty spálené. Grunty byly pusté od roku 1619.
Veškeré povinnosti poddaných zapisovány byly do kněch, kterým říkalo se urbáře. V těch byly popsány veškeré gruty, chalupy, velikost pozemků, platy z nich, jímž se říkalo ouroky a veškeré jiné dávky. Ouroky se platily dvakráte do roka o sv. Jiří a sv. Havle. Při každém gruntě pak byla přesně zapsána povinnost robotní.
Specifikace urbárního ouroku peněžitého svatojiřského a svatohavelského poddaných roku 1688:
- Gr. Slavíčkův Jiříka Fábera 1 lán; ouroku po 1 kopě 21 groších 4 denárech, ovsa 4 str., slepice 4, desátek žita, ječmene a ovsa po 1 věrt.
- Gr. Koubovský Martina Kouby 1 lán; platy stejné
- Gr. Zadražilovský Jana Zadražila 3/4 lán; ouroku po 1 míš. 1 gr. 1 den., ovsa 3 str., slepice 3 , desátek žita, ječmene a ovsa po 3 věrt. a letník
- Gr. Broukalovský Jiříka Broukala 3/4 lán; ouroku 1 míš. 1 gr. 1 den., ovsa 3 str., slepice 3, desátek žita, ječmene a ovsa po 3 věrt. a letník
- Gr. Kunšův Josefa Kunše, platy stejné, 3/4 lán
- Gr. Kyryanovský Bart. Kyryana 1 lán, ouroku 1 míš. 21 gr. 4 den. ovsa, slepice 4, desátek žita, ječmene a ovsa po 3 věrt. a letník
- Gr. Šonkovský 1/2 lán, pustý od 50 let
- Gr. Korábovský 3/4 lán, pustý od 50 let
- Gr. Hlavínovský 1 lán Jiříka Práska, ouroku 1 míš. 21 gr. 4 den., ovsa 4 str., slepice 4; desátek žita, ječmene a ovsa po 2 věrt. 1 a 1/2 žej.
- Gr. Kožíškovský jiříka Pouzara 3/4 lán. ouroku 1 míš. 1 g. lden., ovsa 3 str., slepice 3; desátek žita, ječmene a ovsa po 1 věrt. 3 1/4 žej.
- Gr. Pechynkovský Štěpána Fábery 1 lán. ouroku po 1 míš. 1 gr. 1 1/2 den., ovsa 4 str., slepice 4; desátek živa, ječmena a ovsa po 2 věrt. 1 1/2 žej.
- Gr. Jiříka Tupýho 1 lán; platy stejné
- Gr. Stejskalovský 3/4 lán; pustý od 70 let
- Gr. Novotnýho Václava Karase 3/4 lán. ouroku 1 míš. 1 gr. 1 1/2 den., ovsa 3 str.., slepice 3; desátek žita, ječmene a ovsa po 1 věrt. 3 1/4 žej.
- Gr. Staňkovský Tobiáše Stanka 3/4 lán; platy stejné
- Gr. Jirkovský 4/4 lán, pustý od 70 let
- Gr. Hůrečky Tomáše Hory 3/4 lán; platy jako Karas
- Gr. Janečkovský Havla Janečka 1 lán. ouroku po 1 míš. 21 gr. 4 den., ovsa 4 str., slepice 4, dásetek žita, ječmene a ovsa po 1 věrteli a letník
Chalupy:
- Chalupa Hosanovská, pustá
- Chalupa Kohoutovská 1/4 lán., Bart. Koláře ouroku 20 gr. 2 den., ovsa 1 str., slepice 1
- Chalupa Budinovská, pustá 1/4 1 ouroku po 20 gr. 2 den.
- Chalupa Slavíčkovská, pustá 1/4 1
- Chalupa Bílejch, Jiříka Bílého 1/4 1, ouroku po 10 gr. 1 den., ovsa 1/2 str., slepice 1/2
- Chalupa Korábovská Vojtěcha Korába 1/4 l., vystavěná vrchností. Ouroku po 30 gr. 3 3/4 den., ovsa 2 věrt., slepice 1 1/2 kusu, desátku žita, ječmene a ovsa 1 věr. 2 žej.
- Chalupa Šebkovská 1/4 lán. Pavla Šebka, vystavěná vrchností, ouroku po 30 gr. 3 3/4 den., ovsa 2 věrt., slepice 1 1/2 kusu, desátku žita, ječmene a ovsa 1 věr. 2 žej.
V tuto dobu byly Hodonice a Nuzice spojeny berně tj. Nuzice byly přivtěleny Hodonicům. Pěší roboty měli sedláci 106 dní a se 2 voly 107 dní, tedy celkem 213 dní. Chalupníci s gruntem měli roboty ve 26 týdnech po 2 dnech, 52 dny. Sedláci měli válečného platu po 31zl. 52 kr. Chalupníci od 7 zl. 1 kr. do 15 zl. 56 kr.
Zdejší děti chodívaly do školy do Sudoměřic, později do Bechyně. Vzdálenost Hodonic od Bechyně a obtížná cesta bylo příčinou slabé návštěvy školy a proto obec žádala 3. května 1880 o zřízení školy vlastní a vyškolení z Bechyně, ale žádosti nevyhověno. Dne 4. září 1885 opakována žádost bez výsledku a teprve roku 1893 skutečně vyhověno a zřízena v Hodonicích jednotřídní škola. Prvním správcem školy byl Josef Hošek, který neúnavně na prospěch obce pracoval po 26 let a zemřel 35. března 1919. Zůstala po něm vdova s několika nezaopatřenými dětmi a pobyt její zde až do vystěhování byl neutěšený.
Věcný náklad na školu rozpočten roku 1926 - 1927 na 6 474 Kč, což jest 5,36 % celkového okresního nákladu.
Místní a katastrální obec skládá se z Hodonice a pohodnice na "Kopaninách".
- roku 1842 bylo zde 46 domů a 355 obyvatel
- roku 1869 bylo zde 47 domů a 389 obyvatel
- roku 1914 bylo zde 55 domů a ? obyvatel
- roku 1926 bylo zde 65 domů a 336 obyvatel
Obyvatelstva zde tedy ubylo. Rolníků jest zde 20, ostatní domkáři a chalupníci. Pomocníků v hospodářství jest 22, děveček 30, vdova 1 a sirotek 1. Ceny plodin nebyly oznámeny.
V obci jest ovocná školka a má 230 stromků. Jabloní jest 300, švestek 240, hrušní 180. Třešně se nepěstují.
Daní v roce 1926 zaplatila obec 3 030 Kč.
Obyvatelstvo, z něhož jest 13 celo-, 7 půlláníků, 29 chalupníků a 9 domkářů, živí se zemědělstvím. Orná půda jest po většině dobrá a daří se pěkně pšenice. Ostatní polní plodiny se daří se všecky jako na vysočině Českomoravské.
Pozemky soukromé ohraničeny jsou obecními pastvinami a rozsáhlými lesy borovými, které jsou však na zvěř chudé, což zaviněno velkým počtem střelců domácích i hostů, neboť honitba jest "obecní".
Obecní lesy k Sudoměřicům hraničí s lesy panskými.
Pověst vypráví, že úředníci bechyňského panství vlastnili se neprávem část lesů hodonických. Na odpor tomu postavil se sedlák Kouba a tvrdil, jako pamětník, že lesy jsou obecní. Nařízeno mu vykopati hrob a v něm pravdivost svého tvrzení odpřísáhnouti. Kouba tak učinil a zachránil tak obci cenný majetek. Stálým pronásledováním panských úředníků byl však přinucen odstěhovati se do Týna.
Obci náleží dosud rozsáhlé pastviny, pole a 160 ha lesa, který zbyl po dvojím dělení ve prospěch starousedlých. Výtěžek těchto lesů, po odečtení řádné položky na lesní hospodářství, dovoluje nyní investice, takže roku 1926 provedla se elektrizace celé obce na náklad obecní. Přirážek obecních ani školních není.
Jest zde Osvětový svaz od roku 1921, Sbor dobrovolných hasičů od roku 1900. Obecní knihovna založena byla roku 1923, má 67 svazklů a dostává 300 Kč ročních příspěvků od obce. Hodonice mají poštu, telegrafní, železniční stanici, farní úřad, četnickou stanici v Bechyni a náleží k tamnímu I. zdravotnímu obvodu.
Hostince jsou v obci 2 a roku 1926 prodalo se 400 hl piva. Roku 1918 prodalo se 686 l vína a roku 1926 se prodalo 147 l moštu. Prodejna tabáku jest jedna a prodalo se kuřiva: roku 1914 za 1 482 K, roku 1918 za 2 150 Kč a roku 1926 za 35 215 Kč.
Lidový popěvek
Z Hodonic hodného nic,
z Dobronic dobrého nic, z Bechyně
ani svině nestojí za nic.
Hodonický rebel
Čtyři kilometry na jih od Bechyně leží ves Hodonice. Tamní starý Kyrian rád vypravoval pověst o hodonickém rebelovi, nebojácném gruntovníku Koubovi.
Pověst má historické jádro. Jak píše bechyňský historik Arnošt Chleborad, je v urbářích bechyňského panství, tedy v knihách, v nichž byla zapsána robotní povinnost, platy a dávky obilí pánům na zámku z titulu poddanské povinnosti, v seznamu hodonických zemědělských usedlostí z roku 1688 zapsán grunt Martina Kouby. V roce 1785 už to jméno tam není uvedeno. Je tedy naše dnešní pověst více než dvě stě let.
Jak z bechyňského urbáře vyplývá, nebylo poddanské a robotní řemeslo nijak lehké. Kouba například měl určeno za rok pěší roboty sto šest dní, se dvěma voly sto sedm dní. A přistoupí-li k jedné nespravedlnosti ještě jiná, pak není divu, že se poddaní postavili na odpor.
Mezi Hodonicemi a na severovýchod od nich ležícími Sudoměřicemi je rozsáhlá oblast lesů. Největší část jich patřila pánům z bechyňského zámku, ale část hodonické obci. A tu si najednou přivlastnili zámečtí páni. Odkazovali se na nějaké staré zápisy a kdoví, na co ještě. Inu, hodila se jim ke zcelení lesního porostu.
Pamětihodnostmi jsou typické jihočeské usedlosti č.p. 1, 3, 7, 8, 9, 20 a 30 a kaplička sv. Jana.
V současné době zde žije 131 obyvatel.