Hora Tábor (Burkovák)

Hora Burkovák, též Tábor, podle biblické hory Tábor v Izraeli, kde došlo k proměně Ježíše Krista v symbol Syna Božího, leží v nadmořské výšce 504 m u obce Nemějice a Dražice na Bechyňsku.

Na vrchu Burkovák u Nemějic, bylo nalezeno několik tisíc pravěkých votivních předmětů (= symbolické dary vyšším silám při obětních obřadech na posvátných místech), všechny v okruhu 20 m2. Vzhledem k tomu, že byly všechny předměty provrtány se usuzuje, že mohly být zavěšeny na stromě. Je pravděpodobné, že se na Burkováku jednalo o přírodní svatyni na posvátné hoře s posvátným stromem. Na této lokalitě byly archeologickým výzkumem zjištěny pozůstatky řad kůlů, díky nimž by se snad dalo usuzovat, že zde mohla stát i stavba, snad svatyně.

V okolních lesích, např. i na blízkém vrchu "Na kopci", se nacházejí též mohyly z doby halštatské. Na Burkováku bylo v roce 1923 vykopáno množství prehistorických hliněných předmětů, vykopávky trvaly s přestávkami více let, bádal zde také archeolog Josef Švehla, František Lískovec a prof. Martin Kolář. Také amatérský archeolog Bedřich Dubský. V roce 1947 zde vykopávky řídil Státní archeologický ústav v Praze. 

V současnosti jsou na vrcholu hory umístěny pamětní kameny, kříž a dřevěné plastiky kříže a kalicha.  

Poutě na "hory" se konaly v období od Velikonoc 1419 do jara 1420. Kněží na nich kázali o vizi nového království nebeského a brzkém konci světa. Hlavní duchovní myšlenkou se stalo spasení a usednutí coby spravedliví a čistí na nebesa. Pozemský život byl pouhou předehrou a slzavým údolím. Lidé se zbavovali majetku a vyčkávali příchodu Spasitele. Utíkali ze svých panství, odmítali poslušnost vrchnosti, která jim bohoslužby pod širým nebem zakazovala, i nařízení panovníka o poslušnosti. Kněží kladli důraz právě na Kristovo zjevení na biblickém Táboře, proto se na kopce stahovalo stále více lidí. Velké shromáždění (až 42 tisíc stoupenců Husova učení) se konalo 22. července 1419 právě na vrchu Tábor - Burkovák. Prý sem přišli z Čech i Moravy.

Burkovák je spjat i se ze zakladatelem města Tábora, husitským hejtmanem Petrem Hromádkou, původně církevním hodnostářem. Byl jedním z organizátorů poutí na hory, po vyhnání husitů ze Sezimova Ústí s nimi odtáhl na opuštěné hradiště nad Lužnicí, kde se usadil. Odtud poslal do Plzně zprávu Žižkovi, že našel vhodné místo pro souvěrce. Hromádku upálili 6. února 1421 na rynku v Chrudimi vojáci krále Zikmunda.

Několik set metrů od vrcholu je od roku 2010 zbudována replika megalitického kamenného kruhu jako místo neurčité nabíjecí energie a relaxace. Bližší údaje najdete na opodál stojící tabuli. Nedaleko odtud je samota Souložnice.

Z vrcholu vede kuličková dráha.