Králova Lhota 2

Ve 13. století byly na území našeho království mýceny lesy a na těchto místech zakládány nové vesnice. Aby se přihlásilo dost osadníků, byli tito na několik let osvobozeni od břemen. Říkalo se, že se usadili na "lehotě". Osady byly nazývány Lehoty, později pak Lhoty.  A tak vznikla i tato Králova Lhota, kterou najdeme mezi obcí Lety (více informací zde) a Orlíkem nad Vltavou. První písemná zmínka pochází z roku 1361, ale založena byla podle emfyteutického práva, které zajistilo příchozím dědičnou držbu půdy, královnou Eliškou už v roce 1312. Správa Lhoty pak připadla letovskému rychtáři, který zde měl i značnou soudní pravomoc. Ke královské rychtě v Letech pak patřila až do roku 1421.

Dne 20. ledna 1421 byla Králova Lhota císařem Zikmundem od královského statku odtržena a připsána Matěji Brusovi z Kovářova. Roku 1437 se dostala do držení Buška Sekerky ze Sedčic a roku 1472 ji koupil Smil Hodějovský z Hodějova od Jindřicha Sádlo z Kladrubec, jenž ji dostal roku 1461.  

O událostech a životě v obci v následujících staletích se dochovalo jen málo zpráv. Je však jisté, že po odtržení Lhoty od statků královských sdílela Králova Lhota osud poddanských obcí, na něž byla uvalena robota a jiná, často nesnesitelná břemena. Sedláci vykonávali robotní povinnosti s potahem, chalupníci tzv. robotu pěší, všem byly ještě vyměřovány naturální dávky a různé daně. Na gruntech a usedlostech obvykle vázly dluhy. Grunty zpravidla dědili nejmladší synové, aby staří hospodáři mohli ještě během svého hospodaření odbýt či vybavit starší děti. V případech předčasného úmrtí mladého hospodáře byla pozůstalá vdova často vrchností přinucena přijmout za manžela vrchností doporučeného ženicha. Bez vrchnostenského svolení nebylo možné přiženit se nebo provdat se na jiné panství, odejít na studie, vyučit se řemeslu. Negramotnost byla téměř úplně. Obyvatelstvo, sužované válkami, neúrodnými roky a epidemiemi se bránilo vzpourami a nepokoji. 

Až v roce 1775 byla provedena úprava robotní povinnosti a její podstatné snížení novým robotním patentem. Další uvolnění poddanských poměrů přinesly dva důležité patenty, vydané císařem Josefem II. roku 1781: patent o zrušení nevolnictví a patent toleranční. Patentem o zrušení nevolnictví se podstatně uvolnila osobní závislost poddaných na vrchnostech. Bylo možné stěhovat se z panství na panství nebo z vesnic do měst, odejít na studia nebo vyučit se řemeslu. Patent toleranční pak povoloval svobodu náboženského vyznání. Povinná školní docházka od 6 do 12 let byla zavedena a uzákoněna až od roku 1784. 

Vydáním zákona o zrušení poddanství a roboty ze 7. září 1848 zbavil se český venkovský lid ponižujícího poddanství a stal se plnoprávnou a rovnoprávnou složkou národní společnosti. Když v roce 1850 vešla v platnost nová organizace státní správy, byla Králova Lhota spojena se Starým Sedlem, Orlíkem a Probulovem v jednu politickou obec. Institut spojených obcí se však neujal a obce usilovaly zpět o získání samostatnosti. 

I přes nepříliš úrodnou půdu bylo obživou tehdejších obyvatel převážně zemědělství.

K místním pamětihodnostem patří kaple na návsi zasvěcená Panně Marii. Na návsi se nachází i kříž s nápisem: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus s datací 1874. 

Na Seznamu kulturních památek v okrese Písek je vedena venkovská usedlost č.p. 9.

V parčíku poblíž návesního rybníka se nalézá kamenný pomník padlým v 1. a ve 2. světové válce. 

Podle Statistického úřadu ČR je nejčastějším názvem pro obec nebo část obce v České republice v současné době Nová Ves (62), následovaná právě Lhotou (31) a Lhotkou (28), Chlumem a Petrovicemi (obě 25). Tyto výsledky však zahrnují pouze Lhoty a Lhotky v "čisté" podobě bez jakýchkoliv přívlastků. Všech vsí, které nesou jméno Lhota či Lhotka je pak v České republice 365.