Léčebné lázně Jáchymov byly založeny v roce 1906, jako vyvrcholení práce Ing Josefa Štěpa a MUDr. Leopolda Gottlieba. V témže roce se v lázních léčilo prvních třicet osob.

Oficiálně byly lázně v Jáchymově založeny roku 1906 výstavbou Lázeňské budovy (otevřena roku 1911) v sousedství továrny na uranové barvy. Je to lázeňský dům naproti dnešní Astorii Do haly této budovy byly svedeny Štěpovy prameny z dolu Werner a sloužily k pitným kúrám. Tato stavba velice brzy přestala kapacitně stačit zájmu hostů a proto akciová společnost v čele s vlasteneckým hrabětem Silva-Taroucou začala v roce 1910 podle plánů Gustava von Flesch-Brunningena stavět nový hotel pro potřeby lázní. Nová budova stojí na místě bývalého zájezdního hostince Ameisenhügel ("Na Železném vršku"). Můstek říšské silnice, která vedla okolo Radium-Paláce, se zachoval dodnes. 

V roce 1912 byl hotel Radium-Palác předán k užívání. Jeho výstavba stála třináct milionů rakouských korun a na svou dobu byl velmi moderně vybaven. Díky tomu byl zařazen mezi deset nejluxusnějších hotelů v Evropě. V každém pokoji byla zavedena teplá i studená voda, telefon a elektrické zařízení k přivolání personálu. Mezi významné hosty lázní patřili např. J. W. Goethe, A. Jirásek, baron Rothschild, Richard Strauss, Max Švabinský nebo Eduard Bass.

Svému účelu sloužil Radium-Palác do I. světové války, kdy byly lázně uzavřeny. V letech 1918 - 1919 byl zřízen Ústav pro ozařování a od roku 1924 jsou celé lázně ve státní správě. Mezi další významné hosty patří také Tomáš Garrigue Masaryk, jenž Jáchymov navštívil celkem sedmkrát a 7. března 1930 zde oslavil své osmdesáté narozeniny. Celkem třikrát (v letech 1927, 1937 a 1947) zde pobýval také jeho nástupce Edvard Beneš.

Za okupace Československa během II. světové války se Radium-Palác stal pobočkou Berlínské nemocnice a byl zde zřízen vojenský lazaret. Jáchymov byl zároveň prohlášen za lazaretní město Wehrmachtu.

Po skončení války a převzetí moci komunisty v Československu byl další rozvoj lázní znemožněn těžbou uranu. Nový impuls k oživení lázeňského provozu tak opět začíná až v 60. letech. V roce 1963 Jáchymov získal statut lázeňského města a v roce 1975 vyrostl nad lázeňskou zónou nový ústav - Sanatorium akademika Františka Běhounka. Zároveň se v té době opravují i ostatní lázeňské budovy. 

Výstavba lázní byla ukončena v roce 1992 otevřením komplexního sanatoria Curie. Léčebné lázně Jáchymov mají k dispozici 1 100 lůžek v řadě budov (Radium-Palác, Curie, Běhounek, Astoria, Dalibor, Jitřenka, Elektra, Praha, Lužice a Dagmar). To umožňuje ročně pomoci či vrátit zdraví 16 000 pacientům z celého světa.

Jáchymovské lázně se specializují na léčbu onemocnění pohybového aparátu a poruch látkové výměny. Hlavní směry léčby směřují na orgánové soustavy: pohybové (dna, degenerativní onemocnění kloubů a kostí, záněty kloubů, Bechtěrevova choroba), nervové (poruchy periferního nervstva, záněty nervů po infekčních a revmatických chorobách), cévní (arterioskleróza velkých cév, cévní křeče, Raynaudova choroba).

K léčbě se používá jáchymovské bohatství - radium a radonová voda. Ta se získává na dole Svornost ze tří pramenů - Běhounek, Curie a C-1 (Curie, Evengelista a Becquerel). Průměrný obsah radonu ve vanách činí cca 5 000 Bq/l a jediná úprava vody spočívá v jejím ohřevu protiproudem. Kromě radonové vody se v přísně indikovaných případech používá Brachyradiumterapie (tzv. krabičky), což je přímé ozařování radiem Ra226 ze vzdálenosti 2 cm od kůže. Dávka na kůži je do 3 Gy po jednorázovém šestihodinovém ozáření. Podpůrnými metodami jsou např. elektroakupunktura, masáže a pohybová cvičení v bazénu nebo v tělocvičně.

Jáchymov

Jáchymov je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar.

Historické jádro Jáchymova z 16. století je dnes městskou památkovou zónou. Jedná se o ucelený soubor goticko-renesančních patricijských domů. Ve 20. století v blízkosti města probíhala těžba uranu, do které byli nasazováni (zejména političní) vězni. 

Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nacházejí tratě a střelnice na biatlon. Štoly Bratrství slouží jako úložiště mediciálních radioaktivních látek a materiálů. V okolí Jáchymova je i několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pocházejí již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé, kdy byly založeny osady Werlesgrün, Hanau (Hagenau) a právě Conradsgrün s železným hamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu.

Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Téhož roku zažilo město obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra. V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 podobně jako nedaleké saské horní město Sankt Annaberg (Hora svaté Anny) přejmenováno na "Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal". V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků, jejichž zástavním panstvím Jáchymov byl, mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem II. Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (Freudenstein - bližší info zde), jehož úkolem bylo chránit město. Jáchymovský tolar (Joachimstaler) byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po tolaru, raženém od roku 1486 v Hallu v Tyrolsku, ten dal jméno tolaru (Taler) a následně také dolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hrabě Štěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým "údolím". Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého, dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále, a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena. V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1 200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům odebrána veškerá práva na Jáchymov.

Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2 000. Po neúspěchu v bitvě na Bílé hoře byl Jáchym Ondřej Šlik popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621. V témže roce také začala rekatolizace města, kvůli čemuž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekého Saska. V roce 1636 vyhořel hrad Freudestein.

V 19. století bylo město sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla těžba ještě  stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle stříbra také nikl, bismut a uranová ruda. Ve městě byla také c.k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1 000 žen. Kromě toho také výroba rukavic, korkovna s výrobou zátek a také paličkování. Dne 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

Na konci 19. století objevila Marie Curie-Sklorowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později dostala Nobelovu cenu.

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu, těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 a během této doby se vytěžilo přibližně 8 000 tun uranu. Za dob socialismu byly při těchto dolech zřizovány koncentrační a pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili v dolech jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo zde 5 954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2 456 obyvatel. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu.

V současné době probíhá rozsáhlá obnova města - domů, chodníků i silnic.