Nejstarší hasičské muzeum v Čechách

Vůbec nejstarší hasičské muzeum najdeme v Bechyni. Založeno bylo v roce 1974 Antonínem Zelenkou a vidět zde můžeme nejen historickou techniku, výstroj, výzbroj, tiskoviny, slaměné koše, píšťaly, berlovky, putnovky ze 16. století, ale i kožené hadice, dvoukolové stříkačky, čtyřkolové celodřevěné stříkačky z roku 1770, samonasávací z roku 1806, s vodním dělem z roku 1866, kočárové stříkačky i párovku. Dále žebříky, přenosné motorové stříkačky, dopravní i cisternové automobily, háky, uniformy, zahraniční přilby a vyznamenání. Zajímavostí je i unikátní exponát hasičské výstroje z USA použité při záchranných pracích po teroristického útoku 11. září 2001 na Manhattanu. 

Patronem hasičů je sv. Florián. 

Narodil se roku 304 našeho letopočtu na území dnešního Rakouska. Působil jako plukovník římského vojska, později jako správce římské provincie. Jako horlivý křesťan tajně pomáhal pronásledovaným křesťanům. V roce 340 n.l. byla odhalena jeho víra a byl sesazen z funkce. Protože se nechtěl zříci své víry, byl vydán katům, kteří mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodily do řeky Enže. Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny. Malá část jeho relikvií byla převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Malé kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, protože Florián, umučený ve vodě se stal patronem hasičů. Obraz sv. Floriána je dodnes na některých městských branách, věžích i zvoničkách a jeho sochy jsou hlavně na návsích i náměstích. 

Morální desatero hasiče:

1. V jedno mocné heslo "spojenými silami" věřiti budeš, neboť jim podmíněn jest zdar spolku a jeho činnosti.

2. Nebudeš nositi jméno hasič a odznaky hasičské nadarmo, ale činy svými jim k větší cti a vážnosti pomáhati budeš.

3. Pomni, abys cvičení pilně navštěvoval a tak schopnosti i zručnosti nabyl k vykonávání těžké povinnosti, kterou jsi z nezištné lásky k bližnímu a pro zachránění národního majetku dobrovolně přijal.

4. Cti dobrý mrav a kázeň spolku, tím docílí se dlouholeté a blahodárné působení.

5. Nezabíjej zdraví a čas zahálkou nebo malichernostmi, ale čítej dobré spisy o hasičství, abys v oboru tom se zdokonalil. 

6. Nesmícháš náčiní a přístrojů hasičských v nepořádnou hromadu, ale uložíš na pravé místo, aby vše bylo stále po ruce a v pořádku.

7. Neokrádej se pohodlností a liknavostí o zásluhy, jichž můžeš nabýti včasným přispěním k ohni a zachráněním nejen majetku, ale i životů lidských. 

8. Nepromluvíš slova hanlivého o bratru hasiči, ale bratrsky ho ponaučíš nebo šetrně pokáráš, když toho zasluhovati bude.

9. Nepožádáš hodnosti ve spolku, která právem náleží bratru staršímu, způsobilejšímu a zasloužilejšímu.

10. Aniž požádáš kdy odměny od bližního svého za službu, kterou jsi mu hájením majetku prokázal (ani peněz, ani nábytku, ani šatstva, ani vola, ani osla, ani což jeho jest). 

A ještě něco málo z historie. Dne 21. srpna 1751 byl Marií Terezií vydán tzv. Ohňový patent. Stanovil např. základní protipožární zásady při výstavbě domů, povinnost vybavit vesnice zvoničkami a službu nočních vartýřů a základní zásady pro hašení požárů. 

V době kolonizace bývaly stavby převážně dřevěné, kryté doškem nebo šindelem, koncentrované na malém prostranství. Většinou neměly komíny, kouř volně unikal stropním otvorem. Později byly stavěny dřevěné komíny, zevnitř vymazané hlínou. Patřilo k povinnostem rychtářů a starších obce pravidelně prohlížet komíny a ohniště a nařizovat případné opravy nebo vydat zákaz v nich topit. U koho vznikl oheň, pod trestem smrti byl povinen ihned křikem upozornit své okolí. Při vzniku ohně měli všichni povinnost přispěchat se vší čeledí k ohni, přičemž každý měl vzít z domu háky, žebříky a vědra. Za žhářství byl trest smrti. 

Patent stanovil, že pazderny a chlebové pece mají být po straně chalupy. Do roka po vydání patentu měla mít každá chalupa zděný komín, do budoucna měla být všechna stavení zděná, s mazanicí na střevíc tlustou. Nařízení zapovědělo střílení a vypouštění rachejtlí o svatbách, zapovědělo svatojanský oheň a zapovědělo používání posvět (loje ke svícení) mimo světnice. Vrchnost měla podle patentu dbát, aby se budovalo více studní a také dolin na dešťovou vodu. Obyvatelé měli před svá stavení zasázet vrby nebo lípy. Patent nařídil službu nočních vartýřů a jejich povinnost v případě požáru bít zvonem na poplach. Toto nařízení je považováno za počátek plošného umisťování zvonů a zvoniček na vesnicích. Větší obce k tomuto účelu využívaly kostelní zvony. Ohňový patent nestanovil, jak má zvonička vypadat, proto nebylo zvláštností, že některé chudší obce měly zvon zavěšen pouze v korunách stromu a nebyl ani chráněn stříškou. Při hašení požáru patent například stanovil povinnost rozbourat dřevěná stavení v blízkosti požáru. 

Roku 1775 bylo obnoveno nařízení o zděných komínech. Dne 24. ledna 1787 vydal Josef II. nový patent, "řád k hašení ohně", který zpřísňoval a upřesňoval požadavky prvního patentu, a to ve zvláštním znění pro města a v jiné úpravě pro vesnice. Pro vesnice bylo předepsáno, že nová stavení mají být vzdálena od sebe alespoň sáh daleko a že stodoly se musejí stavět od domů, za zahradami, a kde jsou již uvnitř vsi, má se k nim vysaditi listnaté stromoví, zvláště ořech a lípa, a to alespoň na čtyřech rozích. Pazderny a kovárny měly být stavěny za dědinou, dřevěné komíny a kouřenice byly zakázány. Stavět celodřevěné domy bylo zakázáno pod pokutou, stavba až pod střechu musela být z kamení nebo vepřovic. V každé dědině měly být zřízeny koňské brody a kalužiny z nachytané dešťové vody. V každém domě i v obci (u kostela) mělo být hasicí náčiní v domě (žebřík, hák, konve, plechová lucerna), obec měla mít ruční stříkačku. Bylo zakázáno podkuřování dobytka a bylo zakázáno sušit len na kamnech. Úředník vrchnosti, rychtář obce a kominík měli třikrát ročně prohlédnout komíny, kamna a ohniště ve všech domech. Dne 15. února 1816 byl vyhlášen dvorský dekret, který obnovil zákaz stavět domy ze dřeva. Dekret z 30. března 1816 uvádí, že zákaz stavět ze dřeva se vztahuje také na vedlejší hospodářské stavení a na ploty. Opakované vydávání ohňových patentů svědčí o tom, že nebyly ve všem respektovány nebo že byly obcházeny.  

První profesionální hasičský sbor vznikl v Praze v roce 1853 a první dobrovolný v roce 1864 v obci Velvary ve Středočeském kraji.