Nejvýše položená hvězdárna Kleť
Kleť je se svojí nadmořskou výškou 1 087 m n.m. nejvyšší horou Blanského lesa, který je součástí Šumavského Podhůří. Leží asi 6 km severozápadně od Českého Krumlova. Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách - Josefova věž - a roubená horská chata s restaurací - Tereziina chata.
Na horu vedou turistické cesty, cyklostezka i sedačková lanová dráha Krasetín - Kleť. Autem je Kleť pro turisty nedostupná.
Výstavba lanové dráhy na Kleť byla zahájena v roce 1959, uvedena do provozu byla 1. července 1961. Lanovou dráhu vyrobil národní podnik Transporta Chrudim. V 80. letech 20. století proběhla rekonstrukce, při níž byly vyměněny kladky a kladkové baterie (1983), sedačky (1987) a byla osazena nová elektroinstalace. V roce 2005 byl dosazen nový, výkonnější motor, původně používaný na lanovce na Portášovy Boudy v Krkonoších.
Lanovka Krasetín – Kleť je osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jednomístných sedaček. Je dlouhá 1 792 m a překonává převýšení 383 m. Dolní stanice Krasetín se nachází v nadmořské výšce 691 m, horní stanice Kleť potom v 1 074 m n.m. Dopravní rychlost dráhy je 2,0 m/s, doba jízdy tedy činí 15 minut. Na laně se nachází 100 jednomístných sedaček, lano podepírá celkem 22 nosných podpěr. Přepravní kapacita lanovky je 220 osob za hodinu, což je nejnižší hodnota provozovaných lanových drah v Česku. Dráha na Kleť je provozována celoročně. Na lanové dráze je také možné přepravit jízdní kolo.
Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětb ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatb ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín – dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti).
Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti. Na jihozápadním svahu hory se rozkládá jedna z nejvýznamnějších mravenčích superkolonií v Evropě.
Na vrcholu hory byla v letech 1822 – 1825 vystavěna knížetem a vévodou krumlovským Josefem II. ze Schwarzenbergu, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. Rozhledna, která byla pojmenována na počest svého stavitele – Josefova věž, nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.
U Josefovy věže stojí roubená horská restaurace Tereziina chata, vybudována v roce 1925. Otevřena byla 4. října téhož roku. Jejím stavitelem byl Jan Štepán z Českých Budějovic. Chata byla postavena v sousedství rozhledny Josefova věž, v místě, kde předtím stál přístavek pro hajného. Náklady stavby činily 300 tisíc korun. Chata je ve stylu horských ubytoven s kamenným přízemím a dřevěnou vrchní stavbou. Své jméno dostala podle své patronky kněžny Terezie, manželky knížete a vévody krumlovského Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu. Již od svého otevření se Tereziina chata stala významným turistickým cílem na Českokrumlovsku. Byla využívána jak turistickými kluby a spolky, tak i knížecí rodinou k výletům a oslavám. Při těchto příležitostech po dobu První republiky na Kleti nechyběla ani živá hudba. Například poslední vévoda na Krumlově JUDr. Adolf Schwarzenberg Ph.D. slavil své narozeniny právě v chatě na Kleti.
V blízkosti chaty a rozhledny se nacházejí i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu je i televizní vysílač pro jižní Čechy z roku 1978, který je vysoký 175 metrů.
Kousek pod vrcholem hory stojí hvězdárna Kleť, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planet. Na její počest byla planetka č. 2 199 nazvána právě Kleť. Je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Hvězdárna se věnuje hlavně projektu KLENOT (KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope), pozorování blízko zemních a dalších neobvyklých objektů, tedy i "lovu" planetek. Hvězdárna provozuje 2 dalekohledy: 0,57 m (f/5,2) reflektor od roku 1993 a 1,06 m reflektor KLENOT (f/2,7) od roku 2002. Na hvězdárně bylo objeveno již mnoho set planetek a několik komet, např. i planetka Vepřoknedlozelo :-). Hvězdárna slouží také jako "kosmická hlídka", tj. celosvětová síť sledující pohyb asteroidů (planetek), tedy malých těles, které se přibližují nebezpečně k Zemi a ohrožují tak pozemskou civilizaci srážkou.
Veřejnost může hvězdárnu navštívit obvykle v květnu a červnu o víkendech, v červenci a v srpnu pak každý den. Exkurze nás seznámí s výsledky výzkumu, objevy planetek a komet, pozorováním asteroidů, vidět můžeme největší čočkový dalekohled v České republice. Je zde také stálá výstava astronomických fotografií (komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie a jiné). Za jasného počasí můžeme vidět v projekci sluneční skvrny (a nám se poštěstilo :-).
