Nepomuk

Pod Zelenou Horou se nachází kromě obce Klášter i město Nepomuk (německy Pomuk). Je znám jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Součástí města je i část Dvorec.

Nejstarší písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí (r. 1254) a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady - Přesanice a Pomuk. V roce 1384 byly spojeny do jednoho celku, který se pak začal nazývat Nepomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází sít středověkých štol a podzemních chodeb. 

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století, Nepomuk byl centrem klášterního panství. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou majitelů zelenohorského panství Švamberků a posléze roku 1464 Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Během třicetileté války prošla Nepomukem několikrát vojska obou válčících stran, více než polovina domů zůstala opuštěná a v ruinách. Po skončení válečných událostí byli obyvatelé sužováni zvyšující se robotou, docházelo k nepokojům a vzpourám. Situaci zklidnil až Václav Vojtěch ze Šternberka, který potvrdil stará městská práva, v roce 1696 stanovil městský řád a v roce 1707 zbavil nepomucké obyvatele roboty. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. 

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Od roku 1726 drželi městečko Martinicové, od roku 1784 Colloredo-Mansfeldové. Od roku 1850 tu téměř 100 let sídlil okresní soud. V 1. pol. 19. století začaly v nedalekých Dvorcích pracovat železářské hutě. 

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch, ale i řada dalších dochovaných budov. 

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel svatého Jana Křtitele, který byl v roce 1734 nahrazen barokním chrámem slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana. 

Svatojánské muzeum - muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl "Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek". Roku 1950 však bylo muzeum zrušeno. Teprve v 90. letech 20. století se podařilo především zásluhou P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého znovu navázat na kulturní odkaz P. Strnada. V přízemních prostorách arciděkanství byla instalována nová expozice svatojánských památek a 21. března 2015 bylo Svatojánské muzeum slavnostně otevřeno. Pyšní se mj. svatojánskou knihovnou a badatelnou, do níž mají případní zájemci po předchozím objednání umožněn přístup. 

Městské muzeum - nás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíme i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uložen na staré radnici ze 16. století, přestavěné ve 30. letech 19. století a v sousední budově piaristických škol z let 1862 - 1867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce. 

Kostel sv. Jakuba - původní románský kostel na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století. V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858 - 1860. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kostele byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký. 

Zelenohorská pošta - cestou z Náměstí A. Němejce k Zelené Hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty (č.p. 76). Budova byla postavena na místě starší usedlosti, zaniklé za třicetileté války, roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 1887 - 1888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází muzeum historických motocyklů. V přilehlé zahradě stojí zajímavý barokní věžovitý dům s valbovou střechou zvaný Daliborka (č.p. 77) z pol. 18. století, původně altán a byt zahradníka. V roce 1744 budovu zelenohorské pošty navštívil manžel Marie Terezie Karel Lotrinský, několikrát zde také přespal císař František I.

Dům U České lípy - na Přesanickém náměstí stojí patrový dům (č.p. 185) s barokním štítem, bránou a pavlačí. Vznikly mezi lety 1360 - 1370 a byl nejdůležitějším domem někdejších Přesanic. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud. Pravděpodobně v něm bydlel nějaký přesanický velmož a snad i obecní úředníci. Od 2. pol. 19. století to býval radniční šenk a hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století. 

Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (bývalá lékárna U Černého orla, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů č.p. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk. Před radnicí na náměstí A. Němejce je osmiboká kamenná kašna z roku 1867 se sochou P. Marie (je vidět v 6. díle - Bestie - v 30 případech majora Zemana).

U plotu zahrady domu č.p. 361 v Třebíčské ulici stojí tzv. Turecká boží muka - vystavěná údajně počátkem 17. století na památku nepomuckých rekrutů, kteří zahynuly ve válce s Turky v letech 1593 - 1606. Na jaře 1937 zde byla poblíž nalezena kostra v rakvi. Vzápětí se objevila hypotéza, že Ladislav ze Šternberka si z války s Turky přivedl zajatce, který, jakožto muslim, nemohl být po smrti pochován na křesťanském hřbitově, a byl proto pohřben zde. 

Na okraji města při silnici na Mileč jsou tzv. Chlebíčková boží muka, tvořená asi 4 m vysokým archaickým štíhlým pilířem zakončeným kovovým křížem. Legenda hovoří o dvou sestrách, které v době hladu vyměnily louku za dva bochníky chleba. Bochníčky mají prý znázorňovat kulovité výstupky na těle sloupu.

Bývalý hřbitov kolem svatojakubského kostela je ohrazen kamennou zdí, která měla i obrannou funkci. Dokládají to pozůstatky tří bašt. Nejlépe se dochovala jihozápadní bašta s obnoveným kvádrováním, opěrnými pilíři a štěrbinovou střílnou, která tvarově odpovídá vzniku již v předhusitské době. Střední bašta se v baroku využívala jako kostnice. Za hřbitovem je parčík se zbytky základů nepomucké šibenice. 

Kromě sv. Jana Nepomuckého byl významnou osobností Václav Vojtěch ze Šternberka (narozen 9. února 1643 v Bechyni, mimo jiného zdědil zámek Zelená Hora), Josef Ondřej Liboslav Rettig (zemřel v Nepomuku roku 1871, syn Magdaleny Dobromily Rettigové, který tu založil meteorologickou stanici a je zde i pochován), český malíř Augustin Němejc (narozen v Nepomuku roku 1861), spisovatel a regionální historik Alexandr Jan Josef Berndorf (narozen v Nepomuku roku 1889), šéfdirigent Orchestru Československé televize Václav Zahradník (narozen v Nepomuku roku 1942).

V roce 1900 se v Nepomuku narodil Viktor Pešek (zemřel 27.10.1986 v Praze). Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze (1918 - 1925) u prof. K. V. Maška, K. Špillara, O. Španiela aj. Byl to malíř krajin, podobizen a figurálních obrazů, náměty byly z rodného kraje a práce lidu na Nepomucku, kde prožil celý život. Pro hospodářskou záložnu namaloval významný obraz "Zrušení roboty na Nepomuku". Na zámku v Zelené Hoře byla řada jeho obrazů. 

... vzpomínka na taťku Jiřího Horu, jehož maminka z Nepomuku pocházela ...

Jméno Nepomuk je prý odvozeno od "pomukávání či mukání", jehož pomocí se mniši ze zdejšího kláštera, kteří podle přísné řehole nesměli při práci mluvit, dorozumívali. A důsledně se rozlišovalo mezi osadou (Pomuk) a klášterem (ne Pomuk).