Památník Lety

Tábor Lety byl zprvu trestní pracovní tábor a později také sběrný tábor během 2. světové války, zřízený na okraji obce Lety v dnešním okrese Písek. Oficiální označení tábora se v závislosti na jeho funkci měnila. Tábor v Letech byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně. Od 9. března 1942 byli ve sběrném táboře a od srpna 1942 v cikánském táboře v Letech vězněni lidé považovaní protektorátními úřady za Cikány, tedy především čeští Romové. 

Tábor měl kapacitu max. 600 osob, ale tento počet byl záhy překročen. V srpnu 1942 tady bylo internováno více než 1 100 mužů, žen a dětí. Hygienické, stravovací i ubytovací podmínky, v nichž tu byli nuceni žít, byly naprosto nevyhovující a vedly k vysoké nemocnosti a úmrtnosti vězňů. Mnoho obětí si vyžádala tyfová epidemie, která v táboře řádila na přelomu let 1942 - 1943. Zdejším pracovním táborem prošlo 1 309 lidí, z nichž 326 tady zemřelo. Asi čtvrtina vězňů se dočkala propuštění, případně utekla, zbývající skončili v koncentračním táboře v Osvětimi.

Tábor měl českou posádku i velení, byl po celou dobu své existence provozován protektorátními úřady a čeští četníci také sepisovali "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku", zadržovali je a dopravovali do tábora. 

Na části území a v okolí bývalého tábora byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik - velkokapacitní vepřín. V 90. letech 20. století byl u vepřína zřízen památník. Od té doby se také datují snahy vepřín odstranit a na jeho místě vybudovat památník obětem tábora. V srpnu 2017 vláda rozhodla o odkupu vepřína od jeho vlastníka, jeho následné demolici a vybudování památníku.

Bez 3 dní se přesně po 3 letech vracíme k Památníku Lety. Právě v roce 2024 zde byl na vykoupených pozemcích na místě bývalých vepřínů postaven Památník a Muzeum romské kultury. Třináct vepřínů s 13 tisíci vepři stát vykoupil v roce 2018 za 450 milionů Kč, demolice vepřínů stála 10,2 milionů Kč, návštěvnické centrum, rekultivace provizorního pohřebiště a stavba památníku, na který přispěly i norské fondy pak stála 98,6 milionů Kč. Vepříny stály na pozemcích Karla Schwarzenberga. Za kolik byly vykoupeny tyto pozemky se mi zjistit nepodařilo ...

Vnitřní expozice je tvořena 4 skleněnými pilíři, ve kterých jsou prezentovány historické předměty jako svědkové minulosti. Uprostřed těchto pilířů se nachází kruhová interaktivní časová osa. Expozice se skládá z 16 informačních bodů s unikátním audiovizuálním obsahem, který se spustí při interakci s návštěvníkem. 

Pilíř 1 - Život před internací - Romové a Sintové po řadu století spoluvytvářeli kulturní rozmanitost českých zemí. Někteří se živili jako obchodníci, jiní jako artisté a hudebníci, další jako řemeslníci či dělníci. Některé rodiny kvůli obživě cestovaly, jiné žily na jednom místě. A´ť už byly jejich osudy jakékoliv, všichni se ve svém každodenním životě museli potýkat s nálepkou "cikáni" a s předsudky, které je považovaly za chudé tuláky, povaleče, nenapravitelné kriminálníky a znepokojivou a exotickou "cizí rasu". Takové postoje byly jedním z důvodů pronásledování a věznění Romů a Sintů v koncentračních táborech během 2. světové války. 

Pilíř 2 - Život v táboře - v tzv. cikánském táboře v Letech u Písku bylo v letech 1942 - 1943 uvězněno přibližně 1 300 mužů, žen a dětí z území nacisty okupovaného Protektorátu Čechy a Morava. Nelidské podmínky v táboře pod správou protektorátních úřadů a českého personálu nepřežilo více než 300 z nich. Přes 500 dalších bylo transportováno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz, odkud se většina z nich nevrátila. Vyprázdněný tábor v Letech byl už v roce 1943 srovnán se zemí. 

Pilíř 3 - Přeživší - válečné pronásledování přežilo jen několik stovek Romů a Sintů z českých zemí. Jejich trýznitelé nebyli po válce potrestáni, velitel tábora v Letech byl v soudním procesu osvobozen. Většinu romského obyvatelstva českých zemích začaly nově tvořit rodiny přicházející po válce ze Slovenska. Přeživší měli nadále strach z pronásledování. Sdílení traumatických vzpomínek s příbuznými a přáteli bylo obtížné.  

Pilíř 4 - Zastánci paměti - dne 13. května 1995 prezident ČR Václav Havel odhalil památník na místě pohřebiště obětí tábora v Letech u Písku. Na místě byli také Romové a Sintové přeživší holokaust, jejich příbužní, zástupci romských organizací.  

Pietní kruh - vyznačuje obvod bývalého tábora. Na Pietním kruhu jsou uvedena jména 1 294 evidovaných vězněných, tzv. cikánského, fakticky koncentračního, tábora v Letech. První symbolický paprsek je položen za všechny neevidované vězně. Seznam jmen odpovídá stavu historického poznání v květnu 2023. Jejich souhrnný seznam lze najít pomocí QR kódu.  

P.S. A zase tu rostly houby :-)