Neveklov

Město Neveklov leží v okrese Benešov. Západně od města protéká Tloskovský potok, který je levostranným přítokem Janovického potoka. 

Předpokládaný původní tvar názvu města byl Nevyklov nebo Neviklov a odvozen byl ve významu Nevyklův dvůr. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Neueclow (1295), Neveclov (1389), Neweklow a Nevyeklow (1396), Neweklow (1405), de Neweklowa (1485), z Neweklowa (1563) a Neweklow (1578 a 1654). 

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285, ve kterém Jindřich z Rožmberka prodal neveklovské panství za tři sta hřiven stříbra zderazskému klášteru. Jindřich od kláštera dostal jen 260 hřiven, ale ve smlouvě si vymínil, že se v Neveklově může třikrát ročně ubytovat spolu s doprovodem v počtu 20 - 24 osob. 

V roce 1932 zde byly evidovány tyto instituce, živnosti a obchody: poštovní úřad, telefonní i telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo živnosti stavebních, potravních, oděvních, kolářů a kovářů, cementářské družstvo invalidů, cihelna, skladištní hospodářské družstvo, 2 pily, výroba obuvnických svršků, 2 lékaři, zvěrolékař, notář, 4 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Radnice, 2 kamnáři, kapelník, knihař, kožešník, lakýrník, lékárna, malíř, První česká vzájemná pojišťovna, sklenář, Městská spořitelna v Neveklově, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna v Neveklově, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradnictví, zednický mistr, železářství.  

Za 2. světové války se město stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.  

V těsném sousedství náměstí na mírném návrší je situován kostel sv. Havla, který obklopuje pozemek někdejšího hřbitova. Dnes je zatravněn. Areál kostela je obehnán hřbitovní zdí, do níž je včleněna márnice. Tato dominanta města je památkově chráněna, vyniká jak architektura kostela, tak i honosné vstupní brány do areálu kostela. 

Existoval pravděpodobně již ve 13. století. Středověký kostel byl ve 2. pol. 17. století zbarokizován, jeho zdivo je však zřejmě z velké části gotické. Jednolodní, obdélný, s kaplí po severní straně s pravoúhlým presbytářem, k němu přiléhá věž se sakristií v přízemí a oratoří v patře a obdélný přístavek schodiště. Roku 1790 vyhořela věž. Interiér byl obnoven roku 1900. Další obnova kostela proběhla roku 1934 a v 90. letech 20. století. 

Severozápadně od kostela sv. Havla stojí budova děkanství. Areál je tvořen budovou děkanství, hospodářskou budovou, ohradní zdí a vjezdovou bránou s brankami. Barokní stavba pochází z let 1750 - 1752, upravena byla v 19. století. Sýpka v sousedství hlavní budovy byla zřejmě demolována.

V obci najdeme dále několik božích muk, milník u silnice (bývalé císařské cesty), synagogu i židovský hřbitov, kapli Panny Marie.

Významným neveklovským rodákem byl MUDr. Ladislav Nebeský, můj 7x pra bratranec z 2. kolene. Více informací o něm i jeho popravě v berlínské věznici Plötzensee si můžete přečíst zde.

Částí města Neveklov je i malá vesnice Tloskov, která je převážně tvořena zámeckým areálem. První písemná zmínka o Tloskově pochází z roku 1376, kdy místní tvrz vlastnili Jeniš a Jindřich z Tloskova.

Koncem 16. století za Bernarda Hodějovského z Hodějova, za prosperity poměrně rozlehlého panství, došlo k rozšíření původní tvrze na renesanční zámeček. 

V 17. století byla původní tvrz přestavěna na jednopatrový zámek. Raně barokní přestavbu roku 1670 uskutečnil Čabelický ze Soutic. Pozdější hlavní barokní přestavba v době kolem poloviny 18. století je spjata s rodem Pachtů z Rájova. Tehdy se také objevuje označení "velký zámek". Koncem 18. století bylo přistavěno druhé patro a kolem založen park se zahradou a bažantnicí. Úpravy se zřejmě protáhly až do 3. čtvrtiny 18. století, protože tehdy došlo ke zřízení zámecké kaple ve 2. patře. Další úpravy se datují k roku 1803, kdy zámek koupil Jaques Louis de Pourtales. Úpravy snad navrhoval pražský architekt František Antonín Heger. V roce 1813 byla odbourána část starého zámku. Teprve ve 30. letech 19. století proběhly rozsáhlejší práce pod vedením význačného pražského architekta Karla Pollaka, který zámku vtiskl pozdně klasicistní podobu. 

V roce 1872 zámek zakoupil karlínský továrník Vincens Daněk. Za jeho dědice Oskara se prováděly výraznější úpravy (nové schodiště, terasa, zdobené štíty apod.) a zároveň nechal upravit park v anglickém stylu. V letech 1921 - 1923 dostal zámek nové novobarokní průčelí.   

Za 2. světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov, tak jako sousední Neveklov, a její obyvatelé se museli do 31. prosince 1943 vystěhovat.

Po válce zámek využívala Československá lidová armáda. 

Od roku 1959 v zámku sídlil diagnostický ústav. V současné době je zde Centrum sociálních služeb, zámek je tedy veřejnosti nepřístupný. Navštívit však lze anglický park. 

Předmětem ochrany jsou nejen zámek, ale i budovy hospodářského dvora - maštal, chlév, pivovar, dům č.p. 12, stodola, sýpky, východní křídlo hospodářského dvora, zámecký park, ohradní zeď parku i rybník. 

Historii domu č.p. 6 v Tloskově - restaurace "Na Nové" jsem nenašla. Dle matriky se zde hospodští střídali, pokud to byla panská hospoda, byli nejspíše v nájmu. Bydlel zde ale také c.k. telegrafista, koňák, truhlář i hudebník z Vinohrad. Současným majitelem restaurace je Ladislav Dalibaba. V nedalekých Blaženicích žili bratři František a Rudolf Dalibaba, pravděpodobně příbuzní Ladislava Dalibaby, oba jsou uvedeni na pomníku padlých v 1. světové válce v Nedvězí s poznámkou: "starší přijel domů na dovolenou a zemřel na španělskou chřipku, mladší přijel mu na pohřeb a třetí den zemřel též".