Roželov

Roželov leží v okrese Příbram, je to část obce Hvožďany. Trvale zde žije cca 130 obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403. Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství. Byl poté jako katastrální obec spojen s Leleticemi do roku 1886. Toho roku se jednalo o zřízení rožmitálského okresu, obec byla oddělena a učiněna samostatnou obcí. 

Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 - 32, roku 1862 - 45, roku 1870 - 47, roku 1880 - 48, roku 1890 - 52, roku 1921 - 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 - 219, roku 1870 - 342, roku 1890 - 333, roku 1921 - 302.

Ve vsi stála stará myslivna původně v místě zvaném "na černé prsti". Byla zrušena a vystavěna byla nová myslivna na kraji lesa za Roželovem, která byla v roce 1852 poté přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa - Roželovský zámeček (1899 - 1916). K letohrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde i zemřel), Jan Šrámek či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý. V 60. - 70. letech tu byl pionýrský tábor (Zdena se osobně účastnila a tak i vzpomínala, prakticky nic se tu od té doby nezměnilo). Současným vlastníkem zámečku (Roželov 19, Hvožďany) je Arcibiskupství pražské.

U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku, která kompletně vyhořela dne 4. července 2019, když zde pobýval hasičský tábor. Za 2. světové války zde žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje a hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla hájenka obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem 2. světové války. Skautům hájovna patřila od roku 1992 a výhradně sloužila výhradně k prospěšným aktivitám práce s mládeží, jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí. 

V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.