Štěchovický Stonehenge

Křížové cesty vybudované na poutních místech nebo v blízkosti kostelů symbolicky připomínají poslední cestu Ježíše Krista na horu Golgota, kde byl ukřižován. 

Tam, kam se vypravíme dnes, mají ovšem opravdu nevšední křížovou cestu. Je totiž tvořena kameny z nejbližšího okolí - je to takový Štěchovický Stonehenge.

Jsme ve Štěchovicích na silnici přes říčku Kocábu pod kostelem sv. Jana Nepomuckého. Ten byl vybudován na začátku 20. století podle projektu Kamila Hilberta. A jediné, co z původního Hilbertova návrhu zůstalo nedokončené, byl právě projekt křížové cesty. A tak se místní farář Pawel Debek v roce 2015 při příležitosti 100. výročí vzniku kostela rozhodl křížovou cestu dokončit, ovšem velice originálním způsobem.

Křížová cesta je nejen symbolem Kristova, ale i všeho lidského utrpení, které musí v životě nést. Jednotlivá zastavení proto nepředstavují tradiční biblické výjevy a texty, ale samostatné velké kameny různých velikostí a tvarů. Pocházejí z nejbližšího okolí Štěchovic.

Štěchovické kameny jsou silné ve svém poselství. Jsou neopracované, tedy ve své skutečně přírodní kráse. Přitom symbolizují lidské trápení, které si každý z nás nese svým životem. Jediné vysvobození je Boží milost. Ostatně jak praví biblický příběh, při Zmrtvýchvstání byl z Ježíšova hrobu odvalen velký kámen jako symbol Boží moci a milosrdenství, které z nás dokáže sejmout a "odvalit" i to nejtěžší břemeno.

Křížová cesta ve Štěchovicích ale zároveň vznikla s cílem propojit jednotlivé obce spadající pod farnost Štěchovice - Slapy. Na každém kameni je proto vedle velkého čísla značícího pořadí, také název jedné obce farnosti. Uprostřed názvu je zaletovaný menší kamínek, který z dané obce pochází. Propojuje tak velký kámen nalezený přímo ve Štěchovicích s danou obcí a symbolicky tak pomocí velkých a malých kamenů celou farnost propojuje.

Před prvním zastavením křížové cesty je velký kříž s nápisem "Buď vůle Tvá". 

K historii kostela víme toto: V roce 1853 zemřel obchodník s dřívím Matěj Rada, který ve své závěti odkázal 20 089 zlatých a 37 krejcarů na zakoupení pozemku a vybudování kostela s farou a hřbitovem ve Štěchovicích. Pozemek byl zakoupen roku 1889. Až roku 1905 byl Kamilu Hilbertovi zadán projekt, podle něhož se začalo roku 1911 stavět. Důvodem dlouhého období byl nedostatek finančních prostředků. Teprve roku 1911 vzrostlo jmění nadačního fondu na 253 849 korun 34 haléřů. Celkový rozpočet včetně fary zněl na 210 000 korun. Stavbu provedla firma Bratři Kavalírové z Prahy, kamenické práce prováděl kameník Josef Chudoba s výjimkou sochařsky pojatých článků, jejich autory jsou Čeněk Vosmík a Vojtěch Sucharda. Pneumatické varhany dodala firma Hubička z Holešovic. Oltáře provedla řezbářská dílna Václava Mráze. Malířskou výzdobu pak František Frölich. Stavba byla dokončena 7. prosince 1913, kdy došlo k zavěšení čtyř zvonů. K vysvěcení kvůli vypuknutí I. světové válce došlo až 23. října 1915. Původně bylo naplánované na 9. září, ale zrovna v ten den, kdy sem přijel arcibiskup z Prahy, přišla povodeň. A celé okolí zatopila. Kostel zůstal na ostrůvku, proto se muselo počkat až voda opadla.  

V průběhu I. i II. světové války došlo k rekvírování zvonů, takže na věži zůstal pouze malý umíráček. Roku 1944 byla do kostela zavedena elektřina. Roku 1978 byl pořízen druhý zvon zasvěcený Panně Marii. 

Kostel je vybudovaný na mírném návrší uprostřed Štěchovic. Jižně od něj leží fara, severně hřbitov. Kostel je trojlodní. Na západní straně kostela navazuje na hlavní loď předsíň s přilehlým schodištěm na kruchtu. Z jižní strany k boční lodi přiléhá sakristie. Na západním konci je vztyčena věž na níž jsou zavěšeny zvony. 

Architektonicky je kostel kombinací románských prvků s prvky moderní, strohé a geometrické secese. Výrazně se v interiéru uplatňuje surový beton, z něhož jsou vytvořeny stropy, překlady oken a dveří, sloupy mezilodních arkád, ale také křtitelnice v křtící kapli umístěné v podvěží. Na exteriéru kostela je naproti tomu výrazně uplatněn tesaný kámen (pískovec), z něhož jsou vytvořeny portál, ostění oken, členění štítu apod. Samotné cihelné zdivo je však uvnitř i vně kostela omítané.