Svákov

Svákov je raně středověké a snad i pravěké hradiště u Soběslavi v Jihočeském kraji v okrese Tábor. Nachází se západně od města na ostrožně nad levým břehem řeky Lužnice. Místo bylo osídleno už v eneolitu a ve starší době železné, ale pozůstatky opevnění a většina archeologických nálezů pochází až z raného středověku. Areál hradiště je chráněn jako kulturní památka.

Nejstarší zpráva o existenci hradiště pochází z doby okolo roku 1760, kdy třeboňský kronikář Petr Kašpar Světecký zmínil existenci starodávného města Svákova, po jehož zániku byla založena Soběslav. Na přelomu 19. a 20. století proběhlo několik archeologických výzkumů, na kterých se mimo jiné podílel Jan Nepomuk Woldřich. Pravěké nálezy z těchto výzkumů pocházejí z eneolitu a doby halštatské, avšak nebylo možné je vzhledem k jejich nejisté lokalizaci použít k datování vzniku opevnění. Při výzkumu v roce 2007 byl ve splachové vrstvě valu získán jediný keramický střep z doby bronzové až halštatské, ale ani ten nelze k datování opevnění využít. Většina keramických zlomků vznikla v raném středověku ve střední době hradištní. 

Svákovské hradiště je dáváno do souvislosti s vrstvou slovanských knížat 9. století. Jeho zánik je spojován s vojenskými událostmi v neklidné době po pádu Velké Moravy, nájezdy Maďarů a vzrůstající mocí Přemyslovců. 

Na okraji Soběslavi byla až na hradiště v roce 2017 postavena Křížová cesta. Má 14 zastavení. Je zde i dřevěná rozhledna.

Křížové cesty je ukončena u kaple Panny Marie Bolestné.