U Svatého Kamene

Základní sídelní jednotka U Svatého Kamene v katastrální území Rychnov nad Malší je součástí Dolní Dvořiště v okrese Český Krumlov.

Podle tradice se tu na velkých balvanech kolem roku 1500 zjevila pastýřům Panna Maria s Ježíškem, obklopená nebeskou září a doprovázená prozpěvujícími anděly. Ti prý také rozdělili velký kámen, na němž Madona seděla, na dvě části, jež se od sebe neustále vzdalují. Až bude prostor mezi balvany tak velký, že jím projede vůz se senem, nastane soudný den (konec světa). Odtud název "Svatý kámen". 

První zpráva o zázračném uzdravení pochází z roku 1634, kdy se uzdravila tříletá dcerka zedníka Šimona Stepingera. Roku 1655 zde nechala abatyše klarisek z Českého Krumlova Anna Kristýna Pöperlová postavit poutní kostelík, kterému darovala obraz Panny Marie Sněžné. V 1. polovině 18. století byla kaple rozšířena na velký kostel. V letech 1848 - 1854 působila při poutním kostele kongregace redemptoristů (= členové si kladou za poslání následovat Krista, hlásat Boží slovo chudým a žít podle evangelních rad chudoby, čistoty a poslušnosti), vyhnaných z Vídně, v letech 1895 - 1924 kongregace petrinů a po nich až do roku 1950 opět redemptoristů. Podle soupisu poutních míst v díle Des Osterreichers Wallfahrtsorte z roku 1913 od rakouského kněze Alfreda Hoppeho byl Svatý Kámen v té době třetím nejnavštěvovanějším poutním místem v jižních Čechách (po bechyňském klášteře a Dobré Vodě) s počtem 9 - 10,5 tisíc svatých přijímání za rok.

Po roce 1948 následovala zkáza poutního místa, budova chátrala, interiér kostela byl vydrancován. Kostel sloužil k ustájení ovcí, jeho věž pak jako strážní hláska Pohraniční stráže. Roku 1975 byla zbořena tři ramena ambitů s tzv. klášteříčkem, přiléhajícím ke kostelu. V Rakousku, vpravo od silnice mezi Dolním Dvořištěm a Freistadtem byla v roce 1984 postavena téměř přesná replika tohoto kostela, včetně obou kamenů. Po roce 1989 byla za spolupráce Čechů, Rakušanů a Němců obnovena budova kostela, jeho interiér však již byl nenávratně zničen a nedochovalo se z něho prakticky nic. Obnoveny byly hlavní poutě, které se konají 5. srpna (posvěcení kostela) a 15. srpna (Nanebevzetí), kromě toho každou neděli od května do října mše svatá česky a německy.

Poutní kostel se nalézá na mírném návrší, s přístupovou cestou vroubenou šesti kapličkami. Barokní kostel Panny Marie Sněžné je jednolodní, s trojboce zakončeným presbytářem a hranolovitou věží nad západním průčelí.

K východní straně presbytáře je přičleněna sakristie s čtvercovým půdorysem. K severní straně lodi přiléhá trojboká kaple, v níž se nachází posvátný balvan. 

Interiér chrámu je klenut valenou klenbou s výsečemi, na níž se dochovaly zbytky malířské výzdoby, poznamenané pozdější přemalbou a obnovené při rekonstrukci kostela. Barokní mobiliář z 18. století se nedochoval, neboť veškeré zařízení bylo zničeno nebo rozkradeno.

K poutnímu místu patří také šestiboká barokní kaple, postavená nad pramenem s léčivou vodou. Kaple je situována nedaleko západní strany kostela.

Legenda: Roku 1634 porazil zedník z Rychnova nad Malší Šimon Stepinger strom, rostoucí poblíž posvátného kamene, aby měl dřevo na otop. Když však doma topil dřívím z uvedeného stromu, přiblížila se jeho tříletá dceruška k ohni tak neopatrně, že se na ní vzňal oděv. Zoufalý otec těžce popáleného dítěte si dělal výčitky, že porazil strom na posvátném místě, a svého činu hluboce litoval. Vroucně vzýval Pannu Marii Těšitelku zarmoucených, aby zachránila jeho dítě. Modlitba byla vyslyšena a dcerka se brzy uzdravila. Zpráva o této události se rychle rozšířila a lidé začali hojně navštěvovat podivuhodný kámen, kde prosili Pannu Marii o pomoc v nejrůznějších záležitostech.