Vůznice

Vůznice je potok v Křivoklátské vrchovině, levostranný přítok řeky Berounky. Nejznámější a nejcennější úsek prochází pásem křivoklátských lesů nad Nižborem a je osou národní přírodní rezervace Vůznice. Celá délka toku spadá do CHKO Křivoklátsko.

Potok v posledním úseku (délka 0,8 km) prochází pod silnicí Křivoklát / Lány - Nižbor, kde končí národní přírodní rezervace, obtéká sídlo místní rybochovné základny (bydliště porybného) tak, aby posléze těsně u řeky vtekl do místní chatové osady Nižbor - Žloukovice, zde prochází pod železniční tratí Beroun-Rakovník a vlévá se v nadmořské výšce cca 230 zleva do řeky Berounky. 

Malebným údolím Vůznice vede od silnice Lány - Nižbor polní a lesní cesta, která je ale pro veřejnost zcela uzavřena, neboť na Vůznici se také, mimo jiné, nachází velké rybochovné zařízení určené pro chov pstruhů s mnoha rybníčky, sádkami a extenzivně sečenými loukami (výroba sena). Na horním toku Vůznice lze po turistické značce navštívit zajímavou zříceninu Jenčov (více zde).

Národní přírodní rezervace Vůznice byla vyhlášena 11. října 1984. Předmětem ochrany jsou lesní společenstva středoevropských pahorkatin, typická pro takováto hluboce zaříznutá údolí. Většina rezervace je veřejnosti nepřístupná, turisticky značená cesta vede pouze od SV ke zřícenině hradu Jenčov, kde končí.

Území tvoří hluboká údolí se strmými svahy (30 - 40°), a úzkým dnem. Běžné jsou skalní výchozy se sklonem až 70° (mrazové sruby). Na úpatích strmých skalních výchozů se nahromadily sutě. 

K rezervaci dále patří údolí dvou levostranných přítoků Vůznice - část Benešova luhu (Benešova potoka) a jednoho bezejmenného přítoku níže. Na potoku Vůznice se nachází i jeden větší bezejmenný průtočný rybník a řada menších bočních rybníčků.

Flóra

Najdeme zde kompletní ekosystém lesů - v hájích roste ptačinec velkokvětý, jaterník trojlaločný a zvonek řepkovitý.

Z bylin pak metlička křivolaká, kostřava ovčí, kručinka barvířská i bika bělavá. Z dalších druhů připomeňme pavinec modrý, chlupáček obecný, mokrýš střídavolistý, oměj vlčí mor, tařice skalní, třemdava bílá, měsíčnice vytrvalá, tis červený, zapalice žluťochovitá, pcháč zelinný, vatička, ohňovec šarlatový. 

Fauna

Z měkkýšů zde žije vřetenka lesklá, která se vyskytuje na celém světě pouze v Českém Krase a na Křivoklátsku. Z vodních druhů byl zjištěn výskyt svinutce běloústého a hrachovky lesklé. Z motýlů můžeme zahlédnout bělopáska topolového a dvouřadého, hnědáska květelového či přástevníka kostivalového. V 80. letech 20. stol. se zde vyskytoval jasoň dymnivkový, který je dnes v Čechách vyhynulý. Z brouků je zde roháč obecný. 

Dále zde můžeme vidět čolka velkého, mloka skvrnitého, skokana štíhlého, zmiji obecnou, užovku podplamatou, užovku hladkou, ještěrku obecnou i živorodou.

Z ptactva pak čápa černého, ledňáčka říčního, žlunu šedou, lejska bělokrkého, strakapouda, krutihlava obecného, výra velkého a další.

V potoce žije střevle potoční, vranka obecná, pstruh potoční, nepůvodní pstruh duhový či siven americký. Vodní plochy s rybí osádkou jsou lovištěm nejen vydry říční, ale nepůvodních druhů, kterými jsou psík mývalovitý, mýval severní a norek americký. Vyskytuje se zde též nutrie a bobr.

Z významných druhů savců se zde vyskytuje srnec obecný, jelen evropský, sika japonský, prase divoké a v posledních letech i muflon.

Vůznice je mimořádně bohatá lokalita na výskyt netopýrů, bylo zaznamenáno 16 druhů, včetně kriticky ohroženého netopýra velkého a netopýra černého. 

První procházka roku 2021 byla i přes zamlžené počasí příjemná. Trasa byla dlouhá 7 km a trvala 2 hodiny.