Za Templáři na Zbiroh

Zbiroh leží v okrese Rokycany v Plzeňském kraji na rozhraní CHKO Křivoklátsko a brdských lesů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1230. V roce 1369 byla původní trhová ves povýšena na městečko. Rožmberkové věnovali Zbirohu znak (červená pětilistá růže ve stříbrném poli), pečeť, právo k vaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1887 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město. 

Dominantou města je hrad Zbiroh přestavěný na zámek. O vzniku pojmenování hradu Zbiroh vypráví pověst, podle níž ve zdejších lesích zabloudila a přenocovala šlechtická družina. Když se ráno probudili, všude kolem se povalovaly jelení parohy. Pán přikázal je posbírat a od toho vzniklo jméno Zbiroh. 

Zbiroh pravděpodobně patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách, ale doba jeho založení je nejasná. Nepřímá zmínka o něm se poprvé objevila v přídomku Chřena ze Zbiroha, člena rodu Sulislaviců uvedeného jako svědka v listině plaského kláštera z roku 1230. Podle Dobroslavy Menclové se tato zmínka vztahovala k blíže neznámému hradu Starý Zbiroh, který měl stát severovýchodně od Františkova. Za zakladatele považovala Břetislava ze Zbiroha zmíněného v roce 1247. Tomáš Durdík uvedl, že hrad byl založen ve 2. čtvrtině 13. století. 

Později byli mezi vlastníky hradu rod Drslaviců (Děpolt ze Zbiroha), král Přemysl Otakar II., rod Rožmberků, král Zikmund a rod Kolovratů. Za Hanuše II. z Kolovrat byla dne 9. srpna 1469 v hradní kapli vyhlášena církevní klatba na krále Jiřího z Poděbrad. Za Třicetileté války byl Zbiroh dobyt a vypálen Švédy. V 17. století sloužil jako královský žalář. Po bitvě na Bílé hoře zde bylo vězněno 6 českých pánů, kteří nebyli popraveni, mezi nimi např. Vilém Popel z Lobkovic. Věznění šlechtici zde byli nátlakem nuceni ke konverzi ke katolické víře a poslušnosti vládě habsburské monarchie. Poté byl Zbiroh ve vlastnictví Šternberků, Lobkoviců a císaře Rudolfa II., který jej nechal přestavět na renesanční zámek, k němuž přibyl i zámek park a rozsáhlá lovecká obora. Zbiroh patří mezi největší zámky v Čechách, má 224 místností. 

V roce 1868 zámek od Habsburků zakoupil za 9,5 milionu zlatých podnikatel baron Bethel Heinrich Strousberg, který jej v letech 1869 až 1870 razantně přestavěl podle projektu architekta Augusta Ortha do novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové. 

Ve východním křídle bydlel v letech 1912 - 1928, se svou manželkou a dvěma dětmi, malíř Alfons Mucha. Pronajal si zde velký sál s prosklenou střechou, kde namaloval  slavný obrazový cyklus Slovanská epopej, který byl v letech 1962 - 2011 vystaven na zámku v Moravském Krumlově. Mucha si do svého ateliéru na zámku zval místní obyvatele, nejčastěji z řad Sokolů či ochotnických spolků, které aranžoval a stavěl do kompozic, jenž si fotil a podle těchto fotografií pak maloval postavy do svých obrazů. 

Za Muchou, který byl členem české zednářské lóže, se na zámek sjížděli zednáři z celého světa. 

Na Zbiroh se můžeme vydat buď přímo nebo si udělat cca 8,5 km dlouhou procházku okolo zámku, která nám zabere necelé 3 hodiny.

Cestu jsem začala na Masarykově náměstí, pokračovala po zelené turistické stezce,  která vede okolo kostela sv. Mikuláše a pokračuje dále až ke studánce Františkov. Hned po prvním kilometru jsem ovšem v lese zelenou turistickou značku ztratila, naštěstí jsem se zase brzo našla :-) 

Cesta je místy kamenitá, s kořeny, na vrch Světovina dost příkrá (560 m.n.m.) a na Čertovu skálu (566 m.n.m.) je to horolezecký výkon (k výstupu stačí ale jen 3 opěrné body), k hradu už pak vede celkem pohodlná a široká lesní cesta.