Židova strouha

Židova strouha je 20,5 km dlouhý potok, který pramení asi 1 km jižně od vsi Bzí v nadmořské výšce 519 m a ústí do řeky Lužnice asi 3 km jižně od Bechyně nedaleko vsi Nuzice.  

Patří k nejkrásnějším a nejromantičtějším místům u nás. Nejatraktivnější a nejromantičtější je především dolní část toku, kde protéká voda kolem mohutných skalních masívů. Od roku 1988 patří mezi naše přírodní památky. Hojně se zde vyskytuje vřes obecný, kostřava ovčí, metlička křivolaká, chlupáček obecný, tolita lékařská, kokořík vonný, různá kapradinová a mechovitá společenstva. Z ptáků tu hnízdí střízlík obecný, budníček lesní, sedmihlásek hajní, rehek zahradní, šoupálek krátkoprstý, žijí tu i skokan hnědý, ropucha obecná, užovka obojková, ještěrka obecná, rejsec vodní, vzácně i zmije obecná.   

Židova strouha však není pokaždé dobře přístupná. Potok se totiž musí několikrát během cesty přeskakovat po kamenech z pravého břehu na levý a naopak. Za zvýšeného stavu vody to však v některých úsecích není možné a tak nezbývá nic jiného, než potok jednoduše přebrodit nebo v horším případě se vrátit zpět a zkusit štěstí jindy.  V místě, kde se Židova strouha vlévá do Lužnice, můžeme přejít po dřevěném můstku na vyvýšený skalní ostrůvek, z kterého je vidět na druhém břehu Lužnice další zajímavé místo s dřevěnou visutou lávkou. Lávka se line podle tvaru skály. Postavili ji ve 30. letech 20. století členové Klubu českých turistů Bechyně jako součást tehdejší Franzlovy stezky. Nedávno byla visutá lávka kompletně zrekonstruována. Vzhledem ke špatné přístupnosti k lávce byla oprava celkem náročná a materiál musel být přivážen po řece ve člunu. 

Židova strouha je v hluboké rokli. Po straně se klenou vysoké skalní stěny, vodní proud způsobuje erozi stěn, takže se místy již vytvořily převisy nad korytem potoka. Nechybí ani obrovský převis na souši využívaný trampy k příležitostnému přespání. Zábavou je trefování se kamínkem do prohlubně na stěně jedné ze skal. Podle množství kamínků v této "kapse" se to podařilo již mnoha šťastlivcům.  

Místo si oblíbili i filmaři - v roce 1971 se zde natáčel film Metráček a několik Troškových pohádek.

Poutavá je rovněž historie vzniku jména tohoto potoka. Místní pověst ji například připisuje židovskému obyvatelstvu, které se zde ukrylo po svém vyhnání z Bechyně za vlády krále Vratislava II., po Židech, kteří do míst k potoku uprchli z města Týna nad Vltavou kolem roku 1681 před chystaným pogromem za údajné zavlečení moru do města. Ale ti se usadili podle některých pramenů v Neznašově a Kolodějích. Další verzí je, že se jedná o "Žitovu strouhu" podle Žita, kouzelníka krále Václava IV., ale spojení bájného Žita s tímto potokem u Bechyně nelze nijak spolehlivě doložit. Je také možné, že je název odvozen od majitele okolních pozemků, smilovického rychtáře Čudy (původně Čudova strouha) či od slova žito, v širším významu obilí, naznačující, že potok protéká úrodnou oblastí.  

Já jsem zvolila trasu po žluté a po modré turistické značce z Hodonic směrem k Bechyni a zpět po silnici do Hodonic. Délka je 7,5 km, časová náročnost 2 hod 15 min.

Žlutá i modrá turistická značka pokračují od Židovy strouhy dále do Bechyně, ale o té až v příští kapitole ...