ZOO Plzeň

Zoologická a botanická zahrada města Plzeň je druhá nejstarší ZOO v České republice. Chová nejvíce živočišných druhů ze všech ZOO v Česku.

V roce 1811 na nařízení císaře Františka I. a na žádost opata nařídil purkmistr Emanuel David upravit místo mezi hradbami a příkopem (naproti dnešní Studijní a vědecké knihovně) na gymnazijní botanickou zahradu. Zahrada byla zrušena v roce 1844, kdy se opat pro spory s vojenskou posádkou při užívání pozemku zahrady vzdal. 

V roce 1899 byl jako botanická zahrada v Plzni upraven prostor v tzv. Královských sadech, kde bylo vysázeno 337 listnatých a 44 jehličnatých dřevin, včetně araukárií, jinanu, cedru, sekvojovce obrovského, liliovníku a korkovníku. Tyto dřeviny zde rostly ještě na konci 20. století. Tato zahrada byla používána pro výuku studentů, avšak brzy zanikla. Podobně skončily pokusy založit botanické zahrady u měšťanských škol v Plzni. Plzeňský botanik František Maloch se pokoušel v roce 1926 založit ústřední botanickou zahradu, avšak návrh byl pro nedostatek finančních prostředků zastupiteli Plzně zamítnut. Až v roce 1959 byla zahájena výstavba a zahrada byla zpřístupněna, částečně jako úprava bývalé soukromé zahrady, v roce 1961.

ZOO vznikla již v roce 1926 na břehu řeky Radbuzy. V roce 1940 byla krátce v soukromém nájmu. V 50. letech přešla pod vedení Národního výboru. V roce 1961 byla na původním území uzavřena kvůli infekci anthraxu. Od roku 1963 ZOO působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou.

Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark. Do té doby byla zahrada známa například velkou kolekcí plazů, chovem ocelota velkého a sovice sněžné, odchovy plameňáka chilského, hyeny žíhané nebo umělým odchovem kondora krocanovitého. Významný je československý prvoodchov anakondy velké, plameňáka chilského nebo kajmana žakaré. Plameňák je proto od roku 2000 v logu zoo.

Po roce 1996 zanikla řada nemoderních výběhů a expozic, zvířata i rostliny začaly být rozmísťovány rovnoměrně po celém areálu, vznikla naučná stezka "Vývoj přírody ve čtvrtohorách" s hektarovým lesním výběhem pro větší skupinu medvědů hnědých.

Zvláštností je pravěká osada sloužící jako archeologický skanzen prezentující stavby z doby kamenné, doby bronzové a doby železné. Osada byla založena roku 1999. Od roku 2010 v ní působí spolek Oživená (pre)historie, který zde provádí archeologické experimenty, ukázky pravěkých technologií a další popularizaci archeologie pro širokou veřejnost. 

Nový směr vývoje zoo je patrný například na prezentaci opic, kde místo původních pěti druhů v jediném pavilonu chová nyní zahrada více než 30 druhů rozložených asi na sedmi místech. Žádná opice již v podstatě neví, co je to mříž. Šimpanzi mají od léta roku 2000 k dispozici přírodní výběh s trávou, keři a stromy a současná skupina má proti původnímu páru již 6 členů; podobně ostrovní nebo přírodní výběhy mají giboni, guerézy angolské, makakové lví nebo lemuři vari a kata. 

Také velké šelmy byly postupně ze společného pavilonu přemístěny do vlastních - svou "voliéru" má levhart sněžný a ussurijští tygři a 800 m² rozsáhlou expozici, která nahradila řadu drobných klecí a výběhů, mají lvi berberští (v současné době tu jsou 3 malá lvíčata).

Novou expozici získal rys kanadský nebo rys červený. Původní pavilon šelem byl v roce 2001 proměněn na africké nokturnárium nazvané "Tajemný svět africké noci". 

Sousední budova, rovněž původně stodola, je od roku 2007 pavilonem "Madagaskar". Zde byl v roce 2016 dosažen prvoodchov lemura rákosového. V paviolonu je chováno mnoho druhů lemurů a madagaskarských šelem. 

V roce 2007 byl postaven první velký samostatný pavilon v celé historii plzeňské zoo - stáj zeber, antilop a dalších afrických kopytníků.

Zvláštností je zrekonstruovaný statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní. U něj byl v září 2008 veřejnosti zpřístupněn projekt "Česká řeka", který představuje tok řeky Úhlavy. Deset akvárií je rozděleno do čtyř rybích pásem, v nichž žijí desítky druhů ryb - od sumce a štiky, přes candáty, okouny a kapry až po střevle, mihule či vranky.

Milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1 000 taxony polopouštních rostlin Starého světa, v kolekci plazů upoutají například krajty mřížkované, krokodýli siamští a velké želvy ostruhaté s téměř 600 odchovanými mláďaty, ale v neotropické části návštěvníci rádi sledují i dovádění nosálů na stromech nebo vydry říční ve vodě. 

Mezi nejpopulárnější obyvatele zahrady patří hejno tučňáků Humboldtových, kteří jsou každý den pro návštěvníky krmeni rybami z rukou ošetřovatelů. 

Exotičtí ptáci, savci a plazi jsou k vidění v nejstarším pavilonu plzeňské zoo, který se pro svůj tvar nejmenuje pouze "Tropický pavilon", ale i pavilon "Z". V roce 2007 zoo dosáhla světového prvoodochovu varana druhu Varanus macraei v prostředí zoologických zahrad. 

Přelomový byl rok 2010, kdy se poprvé, díky dotaci EU, objevují v nových expozicích žirafy Rothschildovy, nosorožci indičtí, hrošíci liberijští či damani v dvou nově vzniklých pavilonech s africkou a indickou faunou. V roce 2014 byl odchován nosorožec indický Maruška, u tohoto druhu jako v 2. zoo v ČR, v roce 2017 samice Růženka. 

V roce 2012 byla otevřena další unikátní expozice "Svět v podzemí", která vznikla rekonstrukcí německého objektu z doby 2. světové války a představuje různé typy podzemních prostor a jejich živé obyvatele. Později byla rozšířena o muzeální expozici slavné cestovatelské dvojice Jiří Hanzelka-Miroslav Zikmund s názvem "Past na rovníku". V blízkosti vstupního objektu je umístěn tank M4 Sherman, který se zúčastnil osvobozování Plzně v roce 1945.

Roku 2014 přibyly v zoo dva expoziční celky v rámci projektu Stopy člověka v přírodě - Amazonie a Mediterraneum (Středomoří).

Expozice Austrálie:

Expozice Kanada: